EKOLOGI - základní text

choice). Této situaci říkáme mezi

pohlavní výběr (intersexual selection). 

U v

ětšiny  živočichů  jsou samci  vystaveni  samičímu  výběru.  Pro  samice  je  to  možnost 

vybrat si  mezi samci soupeřícími o její pozornost ty jedince, kteří mají  nejkvalitnější genotyp. 
Jedno z prvních experimentálních pro

věření samičího výběru provedl ANDERSSON (1982), který 

u  polygynního druhu ptáka 

snovače  (Euplectes progne)  obývajícího  otevřené  savany  střední 

Afriky, 

uměle zkracoval ocasní péra u některých jedinců a u jiných tato péra přilepoval na konec 

ocasu a tím je uměle prodlužoval. Zjistil přitom, že reprodukční úspěch samců byl přímo úměrný 

délce ocasních per. Přesto, že od té doby se již vykonaly stovky podobných pokusů, zůstávají 

ještě  některé  otázky  nezodpovězeny.  Jako  např.:  co bylo první –  samičí  výběr  anebo  vznik 

36 

samčích znaků, které naznačují jejich vnitřní kvalitu? Jaký vztah mají různé vnější znaky samců 
k  fitness? Jak je možné, že samci nízké kvality „

nepodvádějí“  tím,  že  by  se  u  nich  vyvinuly 

znaky  kvalitních  samců?  Byly  vytvořeny  dvě  hlavní  hypotézy  týkající  se  původu  samičího 

výběru. Podle jedné z nich se jako první vyvinul samičí výběr a ten potom „táhl“ evoluci samčích 

znaků.  Tato  hypotéza  je  známa  jako  hypotéza 

využití  smyslů  (sensory exploitation 

hypothesis). Podle ní získá samice smyslové informace o samci, které vyhodnocuje,  a podle 

toho si samce volí. Tuto hypotézu potvrzují pokusy na mečovkách, rybách z rodu Xiphophorus, 
kde se 

u  některých druhů  u samců  mečovitě protahuje spodní část ocasní ploutve. Bylo také