EKOLOGI - základní text

s polygynním samcem, mohou tedy mít vyšší fitness než samice, které se spojí s monogamním 
samcem  (

za  předpokladu,  že  polygynní  samec  kontroluje  podstatně  kvalitnější  teritorium). 

Polygynní  práh  je  tedy  takový  stupeň  obsazení  území,  kdy  čistá  kvalita  nejlepšího  území  již 

zadaného samce se vyrovná kvalitě nejlepšího z území okupovaných dosud nezadanými samci. 
Platnost modelu polygynního prahu 

byla  ověřena  na  příkladu  některých  druhů  ptáků, 

obývajících  bažinatá  stanoviště  severní  Ameriky.  Na  rozdíl  od  těchto  případů  ptáci,  kteří  žijí 
v 

homogennějších stanovištích (jako jsou  např. lesy, kde se jednotlivá hnízdní teritoria ve své 

kvalitě příliš neliší), vytvářejí převážně monogamní svazky (jenom velmi málo území se dostane 
kvalitou pod polygynní práh).  

 
Uspořádání systému páření záleží do značné míry na uspořádání rodičovské péče 
K 

úspěšnému rozmnožování musí jedinci investovat zdroje do tvorby gamet a do aktivit 

nezbytných k 

získání  alespoň  jednoho  partnera.  V některých  případech  se  fitness  zvětšuje 

dalšími  investicemi  času  a  energie  do 

péče  o  mláďata  (rodičovská  péče  –  parental 

34 

investment). Uspořádání systému páření tedy může záviset i na tom, do jaké míry se jeden či 

oba rodiče vzdají dalších partnerů, zůstanou s potomky a starají se o ně. Přežívání mláďat je u 

některých  ptáků  značně  závislé na rychlosti,  s  jakou  je  do  hnízda  přinášena  potrava  a tato 
rychlost