EKOLOGI - základní text

zjištěno,  že  samice  (a to i  u  těch  druhů,  kde  samci  nemají  tuto  část  ploutve  prodlouženou) 

upřednostňují samce, u kterých byla tato část ploutve uměle prodloužena. To podporuje názor, 

že již  u předků těchto rybek byli  zvýhodňováni samci, u nichž se mečovitě prodloužila ocasní 
ploutev. To, 

že  samci  jiných  druhů  tento  znak  nemají,  se  dá  vysvětlit  selekčními  tlaky  proti 

tomuto  znaku,  jako  jsou  třeba  predátoři  nebo  nedostatek  genetické  variability  pro  tento  znak 
v populacích. 

Podle druhé skupiny hypotéz se samičí výběr vyvinul druhotně jako reakce na to, 

že  u samců se začaly projevovat rozdílné znaky, které měly vztah k jejich kvalitě. Podle ní se 

samičí výběr vyvinul jako reakce na vznik fenotypové variability u samců, kterou mohly samice 
vnímat, 

a  která  nějakým  způsobem  souvisela  s jejich  genetickou  kvalitou. Samice  si potom 

začaly  vybírat ty jedince,  u kterých  očekávaly  vyšší příspěvek k fitness. Samičí preference se 

podle  toho  scénáře  vyvinula  proto,  že  ty  samice,  které  si  vybraly nejlepší  samce,  zanechaly 

největší počet potomků.  

Bez ohledu na to, 

zda se samičí výběr vyvinul na základě smyslových podnětů nebo jako 

re

akce na  variabilitu  v kvalitě samců, jakmile se samičí výběr  v populaci „uchytí“, zvýrazní se 

rozdíly  ve  fitness  mezi  samci  a  to  může  vést k  jevu,  který R.  A.  FISHER  (1930) nazval 

„splašeným“ pohlavním výběrem (runaway sexual selection). Logika této myšlenky postupuje