EKOLOGI - základní text

neposlední řadě je důkazem změna v izotopovém složení tohoto plynu. Radioaktivní izotop 

14C s 

poločasem rozpadu 5 730 let je z pochopitelných důvodů obsažen jen v nepatrném množství 

ve fosilních palivech, které jsou staré milióny let. HANS  SUESS

,  vědec  amerického  Geological 

Survey, byl prvním, kdo poukázal na pokles relativního zastoupení izotopu 

14C v mladších 

letokruzích  různých  stromů  ve  srovnání  se  staršími.  Po  něm  nazvaný  Suess effect  (snižování 
relativního zastoupení tohoto izotopu  v atmosférickém CO2

) se považuje  za důkaz toho,  že velká 

jeho část pochází ze spalování fosilních paliv. 

Osud emisí CO2 

je  složitý.  Ne  všechno  množství  emitované  do  atmosféry  přispívá  ke 

zvýšení jeho koncentrace. Z asi 6,3 Gt (gigatun) emitovaných pálením fosilních paliv do atmosféry 
je asi 2,4 Gt pohlceno oceány a 0,7 Gt suchozemskými ekosystémy a zbytek (3.2 Gt) zvyšuje jeho 
množství v 

atmosféře. Ovšem s dalším výzkumem se tato čísla mění (srovnej s údaji v kap. 11.5, 

které pocházejí z 

jiných  zdrojů),  zejména  je  nejasné,  proč 

by  suchozemské  ekosystémy  měly  být  čistým  úložným 
místem CO2

, když odlesnění (viz předchozí kapitoly) působí 

naopak čisté uvolňování CO

2  do atmosféry. Tento problém 

byl nazván neznámé úložné místo uhlíku (missing carbon 
sink, viz kap. 11.5) a v 

poslední  době  se  spekuluje,  že 

částečně  by  za  něj  mohlo  být  odpovědné  zalesňování 
severní polokoule. 

Pokud se  zásadně  nezmění dosavadní tendence ke 

zvyšování koncentrace atmosférického CO2, vzroste do r. 

2020  na  asi  dvojnásobek  úrovně  z r. 1800. CO