EKOLOGIE - doplňkový text

Sekundární  produktivita,  tedy  množství  biomasy  vytvoření  heterotrofy  za  určitou 

časovou jednotku, je závislá na přísunu energie z primární produkce. Proto by měla rychlost 

primární produkce (primární produktivita) omezovat rychlost 
sekundární produkce (sekundární produktivity). SAM 
MCNAUGHTON (Syracuse University) srovnal údaje 69 studií, které 

srovnávaly  jak  primární  tak  sekundární  produktivitu  ekosystémů 
(od arktické tundry po tropický deštný les) a zjistil, že jak rychlost 

konzumace rostlinné biomasy býložravci tak biomasa býložravců 

sama  byla  přímo  úměrná  primární  produktivitě  (viz obr. 20.16). 

Podrobnější  pohled  na  tyto  vztahy  odhalil,  že  v lesních 
ekosystémech byla nalezena menší konzumace primární 
produkce než v travních ekosystémech (vztaženo na jednotku 

primární  produktivity),  ale  tento  rozdíl  se  zmenšil  po  přepočtení 

čisté primární produktivity pouze na aktivně fotosyntetizující tkáně 
(listy). 

Podobné vztahy byly potvrzeny i pro vodní ekosystémy: 

M.BRYLINSKI A K.H.MANN  (Dalhousie University) porovnávali 
primární a sekundární produktivitu mnoha akvatických 

ekosystémů  od  tropů  po  arktická  jezera  a  zjistili  významnou 

přímou  úměru  mezi  produktivitou  fyto-  a zooplanktonu  (viz obr. 
20.17). 

Přestože  obvykle  pozorujeme  silnou  přímou  úměru  mezi 

energií, která je přístupná konzumentům (v podobě čisté primární 
produktivity) a 

produktivitou 

konzumentů 

(sekundární 

produktivitou),  to,  jak  účinně  převádějí  konzumovanou  energii  pro  své  potřeby  )respiraci, 

produkci  biomasy  a  rozmnožování)  se  velmi  liší  mezi  různými  skupinami  konzumentů.