EKOLOGIE - doplňkový text

přičemž se vytváří protonový gradient 

využívaný na tvorbu ATP. 

Pro  úplnost  je  třeba  říci,  že  i  u  živočichů  slovo  dýchání  (respirace)  označuje  dva 

odlišné  procesy:  výměnu  plynů  na  dýchacích  površích  organismů  (jako  jsou  povrchy  plic, 
žaber nebo celý povrch 

těla)  a  "buněčné  dýchání",  tedy  anabolický  proces  "spalování" 

organických sloučenin poskytující energii). "Temnostní" respirace rostlin je z biochemického 

hlediska  sice  totožná  buněčné  respiraci  živočichů,  ale  termín  "buněčná"  lze  v  biochemi  
rostlin obtí

žně  použít,  protože  fotorespirace  je  také  "buněčný"  proces  a  naopak  pojem 

"temnostní"  nelze použít u  živočichů, u nichž buněčný  metabolismus není  závislý na světle 
(tj. neexistuje fotorespirace). 

Sedm podob vzácnosti 

Z 

pohledu  geologického  času  jsou  všechny  populace  na  Zemi  jen  přechodně, 

neodvratně  směřují  k vyhynutí.  Ovšem  některé  jsou  k vymření  náchylnější.  D.  RABINOWITZ 
(1981) 

navrhla třídit vzácnost na základě kombinace tří faktorů: 1) rozsah areálu rozšíření, 2) 

stanovištní tolerance a 3) početnosti lokálních populací. Rozsah areálu rozšíření se velmi liší 

mezi  různými  organizmy.  Velký  areál  má  např.  většina  půdních  mikroorganizmů,  které  se 

snadno šíří větrem s částicemi půdy a tak bychom k našemu překvapení našli stejné druhy 

v 

Argentině jako v Austrálii či 

střední  Evropě.  Takovýmto 

druhům 

říkáme 

kosmopolitní. Naopak, 

některé  druhy  mají  areál