EKOLOGIE - doplňkový text

r. 1986. Autoři rozlišili celkem tři odhady: nejnižší, zahrnující jen přímou spotřebu (potravy, 

krmiva,  vlákna,  dříví), 

prostřední  (zahrnující celkovou produktivitu ploch, na kterých se 

pěstují  produkty  pro  lidskou  spotřebu  bez  ohledu  na  množství  skutečně  zkonzumované  a 

také zahrnující energi  potřebou pro dosažení této produkce jako např. spálení vegetace pro 

účely pěstování plodin) a odhad  nejvyšší, zahrnující navíc ztrátu produktivity na plochách, 

které člověk využívá pro jiné účely (přeměnou lesů na pastviny, pole, lidská sídla) či  ztráty 

způsobené  neefektivním  hospodařením  (přepasení,  zasolení  pozemků,  eroze).  Výsledkem 

byly tyto tři odhady: 3 %, 19 % a 40 %. Další, novější, odhad učinili odborníci NASA (MARC 
IMHOFF a LAHOUARI BOUNOUA). K 

tomuto odhadu využili měření velikosti primární produktivity 

za pomoci satelitních údajů (na základě normalizovaného vegetačního indexu – viz základní 
text, kap. 

10.2)  a  konzumaci  produktů  převzali ze statistik FAO (Food and Agricultural 

Organization of the United Nations). Výsledkem bylo, že 

člověk  konzumuje  asi  20  % 

celkové roční čisté primární produktivity suchozemských ekosystémů (rozpětí od 14 – 

26 %) s tím, že tato konzumace je velmi různá místo od místa (v západní Evropě až 70 %, 

zatímco třeba v jižní Americe jen 15 % NPP). 

Energie  „protéká“  potravními  sítěmi  (viz  základní  text,  kap.  27.6).  Pokud  do  nich 

zaznamenáme  hodnoty  účinnosti  přenosu  energie  (jako  na  obr.  20.19),  dostaneme  úplný 
obrá

zek  energetických  toků  daným  ekosystémem.  Produkce  každé  trofické  úrovně