EKOLOGIE - doplňkový text

např. zjišťujeme-li velikost či hmotnost jedinců nějaké populace, výsledky se budou poněkud 
lišit. Jak tuto variabilitu popsat? Zpravidla se k 

tomuto účelu  využívají dvě  skupiny statistik: 

(1) odhad polohy jakési „střední hodnoty“ naměřených údajů a (2) odhad míry variability, čili 

rozptýlení jednotlivých hodnot okolo této střední hodnoty. 

Pro 

odhad střední hodnoty numerických dat (viz odkaz) často využíváme aritmetický 

průměr, což jest součet hodnot všech pozorování vydělený počtem těchto pozorování (bývá 

označován  např.  symbolem  m  z anglického mean).  Např.  změříme  délku  zobáku devíti 

jedinců  z určité populace nějakého druhu ptáka a  získáme tyto hodnoty: 9,2; 8,7; 10,3; 9,3; 

8,9;  10,2;  7,9;  9,7  a  9,5  (vše  v  mm).  Aritmetický  průměr  délky  zobáku  jednoduše  zjistíme 
takto: (9,2+8,7+10,3+9,3+8,9+10,2+7,9+9,7+9,5)/9=83,7/9=9,3. Jinou 

možností  určení 

střední hodnoty je použití mediánu. Medián je prostřední hodnota z naměřených dat, tedy ta 
hodnota, pro niž platí, že 

jsme  zjistili  stejný  počet  hodnot  menších  a  stejný  počet  hodnot 

větších.  Ke  zjištění  mediánu je třeba naměřené hodnoty srovnat podle velikosti a vybrat tu 

prostřední.  V našem  případě  jde  o  tuto  řadu:  7,9;  8,7;  8,9;  9,2;  9,3; 9,5; 9,7; 10,2; 10,3. 

Prostřední hodnota, tedy medián je roven 9,3 (čtyři hodnoty jsou menší a čtyři větší). Pokud 

máme sudý počet měření, medián je aritmetickým průměrem dvou prostředních hodnot. Třetí 

možností odhadu míry středu je modus. Je to nejčastěji se vyskytující hodnota a modus se