EKOLOGIE - doplňkový text

tímto  metabolizmem  tedy  postačuje  na 

zachování  tělesné  teploty  při  teplotách 
vyšších než je tzv. dolní kritická 

teplota  (Tk 

na  obr.  6.3).  Při  všech  teplotách  nižších  než  je  T

k  musí organizmus využívat 

metabolické  teplo  kromě  jiného  také  na  vyrovnávání  zvýšených  teplotních  ztrát.  T

k  závisí 

kromě BMR  na teplotní vodivosti povrchu těla a na velikosti těla.  Protože BMR se zvyšuje 

(alometricky) rychleji než tělní povrch, tak T

k 

se snižuje se zvyšující se tělesnou velikostí (od 

asi  30  °C  u  malých  ptáků  až  po  teploty  nižší  než  0  °C  u  velkých  savců  a  velkých  ptáků). 
Nejnižší teploty, které mohou homoiotermové udržet po dlo

uhé časové období, jsou  závislé 

na  jejich  schopnosti  obstarat  si  potravu.  V  chladných  klimatech  tedy  mohou  živočichové 

zemřít hlady při nízkých teplotách, protože na udržení tělesné teploty potřebují více energie 
než jsou schopni sehnat s potravou. Tato kritická teplota se nazývá spodní ekologická 
kritická teplota 

vyjádřená bodem b (na obr. 6.3). Jestliže je teplota ještě nižší než bod c (na 

obr. 6.3), potom organizmy nejsou dále schopné udržet metabolickou produkci energie pro 

zachování  teploty  ani  při  dostatku potravy a umírají. Tento bod se nazývá spodní 
fyziologická kritická teplota. Mezi body b  a  c 

mohou organizmy přežít, ale  jenom po tak 

dlouhé období, po které jsou schopny přestát s negativní bilancí energie. 

Variabilita a popisné statistiky 

Ať  již  v přírodě  měříme  cokoli,  vždy  se  setkáme  s nějakou  formou  variability.  Tak