EKOLOGIE - doplňkový text

Tak  např.  LAI=4  znamená,  že nad 1 m2 

plochy půdy se nachází 4  m2  plochy listů.  Čím větší 

je  plocha  listoví  nad  jakoukoli  plochou,  tím  méně 

světla na tuto plochu  dopadá. Obecně tuto  závislost 

popisuje  Beerův  zákon  (někdy  se  nazývá  Bouguer-
Lambert

ův  nebo Lambert-Beerův  zákon). Tento 

zákon vychází z 

faktu,  že odraz a pohlcování  záření 

listy  vytváří  zřetelný  vertikální  gradient  množství 

světla  dopadajícího  postupně  na  povrch  půdy  pod 

porosty  rostlin.  Intenzita  záření  v jakékoli  vrstvě 
porostu (I

) se dá vyjádřit jako: 

l = lo e

(-kLAI)

kde  lo 

je  intenzita  záření  dopadající  na  horní  hranici  porostu  (intenzita  záření  se 

obvykle udává v µmol/m

2/s), k 

je extinkční koeficient, vyjádřený jako poměr záření zachycený 

jednotkovou pokryvností listoví LAI 

(je  vlastně  měřítkem  schopnosti  listů  odrážet  a 

absorbovat  sluneční  záření,  např.  u  lesů  mírného  pásma  se  udává  k=0,6), a e je základ 

přirozeného  logaritmu  (2,718).  Vydělením  vztahu  hodnotou  l

o  dostaneme 

další  často 

používanou formu tohoto zákona:  

I/I0 = e

(-kLAI)

Kde I/I0 

je množství záření dopadající na jakoukoli vodorovnou plochu vyjádřené jako 

poměrná část záření dopadající na vrchol porostu. Logaritmováním tohoto vztahu získáváme 
vztah:  ln(l/lo)=-kLAI

.  Tedy,  závislost  mezi  přirozeným  logaritmem  relativního  světelného 

požitku a LAI indexem (nad vrstvou l) je lineární. 

Beerův  zákon je  možné použít i pro  odhad velikosti  záření dopadajícího do různých