vypisky-ke-zkousce-prednasky sadovnictví

7) Kulturní oblast starořímská

• konec rovnováhy člověka s přírodou

• změna ve spol. životě

• od Řeků převzato atrium a zdokonalováno

• zahrady oživeny bazénem, vodotrysky, sochami

• trávníky zdobené květinami, keři, i klec s ptáky

• úprava veřejných prostranství

• sídla na vyvýšených čestných místech v krajině

• vliv na rozvoj měst a výstavbu valné části Evropy

8) Kulturní oblast východoevropská

• Byzantské zahrady – ve významných centrech

  • přepychové paláce včetně rozsáhlých zahrad

  • zahrady též součástí císařských rezidencí, klášterů, chrámů

  • úprava veřejných prostranství

  • sportovní plocha v zahradních prostorách – pro hru koňského póla

  • významné - byzantské vodotrysky a vodní říčky

  • kašny – z různobarevných mramorů

  • pozlacené stromy se zlatým ptactvem imitujícím ptačí zpěv

• Středověké zahrady – odklon od řeckého realismu

  • člověk – zobrazení ne reálné ale imaginární

  • krása – církevní symbolismus

  • kláštery – centra vzdělanosti – 2 typy zahrad:

a) rajské zahrady – středy klášterů – upraveny dvory jako symbol ráje, uprostřed studna (zdroj života), kolem arkádové chodby, uvnitř i herbarium s léčivými rostlinami, pomerium (ovocné stromy)

b) pěstební zahrady – vinice,zelenina

• rostliny – granátové jablko, oliva, fíkovníky, vinná réva, lípa

• zahrady u domů –krása viděna v jednotlivých rostlinách, ne v celku ⇒žádná kompozice (na tu přišla renesance)

• zahrada má geometrický základ

• lidé potřebují být zdravými ⇒rekreace v okolí města, před hradbama – Prátum – vonné louky

• lékárenské zahrady – každé slušné město mělo

– systém záhonů

9) Kulturní oblast arabská

• Arabská zahrada - vychází z víry islámu, že nebe či ráj jsou zahradou

  • plocha – pravidelné členění

– obehnána vysokou zdí s jedním vstupem

– v oblibě – rybníčky

– kult růží, barevnost

• potřeba udržet krásu zahradu i přes chladné zimní měsíce ⇒výroba zahradních koberců na podlahy i stěny interiérů

• Maurské zahrady – opět pravidelné a uzavřené, se silnou vodní složkou

  • osovost – osou často kanál nebo vodní plocha

  • kaskády, vodní plochy, zrcadlení, vodní schody (zde vznik), vodotryskové klenby (kolem cest tryská voda)

  • oblíbená – terasa s vyhlídkou na zahradní plochu

  • velké množství okrasných rostlin – i v nádobách, růže, trpasličí palmy, vonné keře, střihané myrtové stěny, popínavé rostliny, zpěvné ptactvo

  • dochovány ve Španělsku – Alhambra, Cordoba, Granada

10) Kulturní oblast západoevropská

• formování feudalismu – neklidná doba ⇒stavba objektů na těžko dostupných místech ⇒pro zahrady nezbývalo místo

• pokračování rozvoje hradních zahrad a ve městech tzv. rajských zahrad

RENESANCE – návrat ke klasice Řecka a Říma, k antice, k humanismu

• člověk je svobodná bytost

• po vzoru Řecka – ideál – vzdělaný všestranný člověk - př. Leonardo da Vinci - malíř, sochař, vědec

• zrodila se v Itálii ⇒Italská renesanční zahrada

• rané období – 1420 – 1480 - zrod a centr Florencie

• pravidelnost, přehlednost, řešené pro pohled z jednoho místa, intimita zajištěna oplocením

• střední období – 1480 – 1520 – centr Řím

• náboženské motivy

• př. - zahradní pavilón se studnou v traktátu Hypnerotomachnia Francesca Colonny

• pozdní období – 1520 – 1620 – MANÝRISMUS - centr Řím, Verona, Milán

• zahrada nezůstala uzavřená, ale otevírají se pohledy na okolní krajinu

• charakter manýrismu – vila d´Este v Tivoli - nese 2 hlavní rysy manýrismu: