InfSys

Využití v zemědělství:
Mapování různorodosti půdy a mapování pozemků se zemědělskými kulturami

Senzory:

V precizním zemědělství se v rámci úspor času, peněz a námahy čím dál tím více rozšiřují nejrůznější senzory, které nás informují o aktuálním stavu půdy.
Stav půdy je pro zemědělce velmi důležitý, jelikož stav půdy se velmi významným způsobem projevuje na stavu pěstovaného produktu.

Typy senzorů:

• elektrické a elektromagnetické senzory

• optické a radiometrické senzory

• mechanické senzory

• akustické senzory

• pneumatické senzory

• elektrochemická čidla

Drony v zemědělství:

Už Japonci od roku 1987 používali Yamaha RMAX drony k zaprašování půdy.
Drony se již též stávají neocenitelnými nástroji v různých částech farmaření jako jsou třeba sledování hospodářských zvířat nebo monitorování úrovní plodin či hladiny vody.
Za využití NDVI (Normalizovaný diferenční vegetační index) obrazu s blízkou infračervenými senzory mohou podat detailní informace ohledně zdraví plodin, snížení cen a zlepšení polí.

Mnohem chytřejší drony také napomáhají v tvorbě 3D map krajiny.
Technologie dronů snižuje počet lidí (a zvěře) podílejícího se na práci ve farmě a také snižuje požadavky na zdroje.

Drony jsou též používány k vzdušnému pohledu jejich farem.
Zatím existují jen tři typy pohledu pro farmáře.

První z nich je pohled na pole z ptačí perspektivy.
Tento pohled může být nápomocný v odhalení mnoha chyb a problémů, např. problémy se zavlažovacími systémy, odhalení škůdců nebo plísňové nákazy.

Druhý pohled umožňuje vidění multispektrálních obrazů tyto snímky zobrazují jak infračervené, tak vizuální obrazy.
Když se tyto snímky kombinují tak farmář může spatřit nezdravé rostliny.
A nakonec drony mohou prozkoumávat plodiny pravidelně podle farmářova přání – týdně, denně či hodinově.

Dálkový průzkum země

Jedná se o moderní technologii, při snaze zefektivnit zemědělství.
Moderní technologii získávání informací o objektech a jevech na povrchu planety Země bez fyzického kontaktu.

Techniky

Dálkový průzkum Země pracuje se skutečností, že každý fyzikální objekt jistým způsobem ovlivňuje okolní fyzikální pole a vlnění přirozeného nebo umělého původu.
Sledují se charakteristiky a vývoj, bez přímého fyzického kontaktu s ním.
Celkově tahle technika vychází ze základních lidských smyslu.
Lidé také získávají a vyhodnocují poznatky z okolí na základě zraku, sluchu a čichu.

Složky

Každý tento systém musí obsahovat 4 základní složky.
První je pozorovaná scéna. Může se jednat o velkou škálu scén. Často jde o krajinu nebo mořské dno. Ke scéně se vždy musí brát i faktory přilehlého prostředí (atmosféry, hydrosféry).
Druhou nepostradatelnou složku tvoří energetické zdroje. Tady jde o celkové podmínky na naší planetě. Hlavní faktory jsou fyzikální pole Země a zdroje elektromagnetických a mechanických vln.
Třetí složku, neméně důležitou jsou už jednotlivé detektory, měřící zařízení, záznamová zařízení, všechna zařízení, která se starají o zaznamenávání těchto hodnot.
Zařízení nejsou ve fyzickém kontaktu s pozorovaným objektem. Tyto měřící a záznamové přístroje musí být umístěné na vhodném nosiči.
Využívají se různé lodě, letadla, družice.
Družice jsou hlavně ve 21.století velice oblíbené.
Zařízení na měření mohou být lasery, radarové systémy, kamery, sonary, seismografy, gravimetry, magnetometry.
Čtvrtou a poslední částí je pak část zahrnující zpracování dat.
Nejdříve se data předzpracují, pro lepší práci s nimi později. Předzpracovávají se rovnou po získání údajů.
Později pak dojde k celkovému zpracování, zhodnocení výsledků. Dle výsledků se pak zvažují a plánují další kroky.