Ekonomika agrárního sektoru výpisky ke ZK

mléko 207,3 (207) ryby 5,2 (2,1) vejce 297 (345)

máslo 4,6 (4,9) sádlo 5,0 (5,5) rostl. tuky a oleje 16,5 (5,2)

cukr 37,2 (23,2) mouka 99 (171) brambory 75,8 (119)

luštěniny 2,6 (4,0) zeleniny 84,0 (66) ovoce 49,0 (30)

jižní ovoce 29,0 (0)

kvalita potravin

• zákon od roku 1997

• máme více složení výrobku, ale nemáme tam technologický postup

1. Kritéria ekonomické efektivnosti investic

   • je dána hodnotou investic + hodnotou výnosů z investic

ukazatelé:

1) budoucí hodnota investovaného kapitálu BKINV

• vychází ze současné hodnoty investovaného kapitálu, dále je zachyceno zhodnocení peněz (v bance) a současně by se hodnota znehodnotila vlivem inflace

• např. jakou hodnotu kapitálu budu mít po 5 – ti letech v bance

2) současná hodnota budoucích výnosů sR

R1...Rn výnosy v jednotlivých letech

v nom = nominální výnosové kritérium, které se počítá za každý rok zvlášť a zachysuje % zhodnocení i % znehodnocení -> inflace

v‘nom1 = [(1 + v1‘r)(1 + i1)] – 1 => v prvním roce

v‘r = reálná výnosová míra tzn. roční výnos (zúročení v 1 roce)

i = inflace

1. vnitřní výnosové % VVP

n počet let

Rr reálný výnos

Rnom = nominální výnos R1 → Rn

• mají vyjádření jak v nominální, tak v reálně hodnotě

• nominální = nezachycují vliv inflace

• reálná = zachycují vliv inflace

1. Trvale udržitelný rozvoj v zemědělství

1. Vztah člověka a přírody

historie: všechny prům. společnosti měli nekompromisní vztah k přírodě -> člověk chápán jako součást přírody

starověk: člověk se vyčleňuje z přírody, chápe přírodu jako něco nadřazeného, příroda byla perzonifikována, příroda působila na člověka, člověk ji uctíval, byl na ní závislý

pozdní starověk: člověk se začíná cítit nadřazený přírodě, „příroda něco, co mu má sloužit“, bez ohledu na to jak mu to vrátí

křesťanská filozofie: člověk byl stvořen k tomu, aby si přírodu podmanil

Dekárd: člověk je předurčen k tomu, aby si přírodu podmani.

Dnes: příroda je tu pouze jako zdroj surovin, něco,jako co mu má sloužit, nemá hodnotu.

2 SMĚRY:

1. konvenční směr => příroda je zdroj a člověk nemá žádnou morální odpovědnost vůči ní (zemědělství)

2. Holistické názory: nejrůznější teorie, nejrůznějších proudů

společné: ohleduplnost k přírodě, musíme ji udržovat, aby byla zachována i po nás => vycházejí typy alternativního zemědělství

• nový pojem EKOLOGIE (1866 něm. zoolog.) – samostatnou vědou na začátku 20. století – u nás v posledních 10 – ti letech

• 1. konference o živ. prostředí: Kdbylisy v roce 1979 (bývalý sov. svaz)

• konference Rio de Janeiro v r. 92 – základ k novému přístupu chápání vztahu k přírodě – výsledek materiál agenda 21 = má tis. stran, 40 kapitol (nepřehledné, chaotické) -> důležité: 21 zásad, jak se má člověk chovat k přírodě

• DEKLARACE: lidské bytosti mají právo na zdraví a produktivní život a součástí našeho zdravého a produktivního života mzusí být ochrana přírody.