Ke zkoušce. Polit.

8) Uveďte příklady obou modelů dělby moci

prezidentská – USA

• zákonodárnou moc má dvoukomorový kongres (Sněmovna reprezentantů a Senát), moc výkonnou představuje prezident, který je nejen hlavou státu, ale i vlády

• vláda není kolektivním orgánem

• kongres a prezident jsou voleni v oddělených volbách

• prezident nemůže rozpustit kongres a ten zase nemůže odvolat prezidenta (výjimka tzv. Impeachment)

• soudci federálních soudů jsou jmenováni prezidentem na doživotí se souhlasem Senátu

parlamentní – Velká Británie

• nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament

• může bez jakýchkoli omezení ze strany soudů či jiných orgánů schvalovat, měnit nebo zrušit jakýkoli zákon, může změnit rozhodnutí soudů

• formálně je k platnosti každého zákona nutný souhlas panovníka – ten je vždy udělen

• skutečnou hlavou výkonné moci je premiér, který sestavuje vládu a především rozhoduje o složení a počtu členů tzv. kabinetu a předsedá schůzím

• Britské soudy nemají možnost rušit zákony

9) Jaká je organizace vlády v zastupitelské demokracii ?

• představuje nejvyšší nebo jeden z nejvyšších orgánů výkonné moci, kolektivní orgán.

• členové se nazývají ministři, každý ministr má většinou na starosti určitý resort z oblasti vládní agendy – zahraniční věci, obranu, finance, hospodářství, zdravotnictví…

10) Uveďte dělení vlád podle síly postavení premiéra

1. vláda v čele s prvním ministrem – postavení poměrně silné, tvůrcem základní politické linie a prakticky zodpovídá za nejdůležitější rozhodnutí

2. vláda v čele s předsedou vlády – plní funkce koordinační a řídící, hlavní politická rozhodnutí přijímá vláda jako celek (ČR – většinově)

3. vládní výbor – direktorium,

VI. Zahraniční politika a mezinárodní instituce

1) Co je hlavním cílem zahraniční politiky státu ?

• snaha zabránit mezinárodním konfliktům

• udržení suverenity, teritoriální integrity a vnitřní stability sátu

• podporuje hospodářské, sociální, kulturní i jiné zájmy občanů ve vztahu k zahraničí

2) Jak se zahraniční politika vyvíjela v minulosti ?

• po staletí se těsně prolínala s politikou dynastickou a byla téměř výhradně záležitostí panovníků

• později začal převládat názor, že by zahraniční politika měla být podřízen kontrole veřejnosti

• podřízení zahraniční politiky se prosazovalo jen velmi ztěžka a konečný zvrat přivodila až 1. Světová válka.

• až do počátku 20. století byla válka pokládána za legitimní prostředek zahraniční politiky

• po skončení I. Světové války se vítězné mocnosti pokusili vybudovat nový světový řád – tzv. versailleský mírový systém - a založily Společnost národů, která měla udržení míru garantovat

• v roce 1928 byl podepsán Briand-Kellogův pakt – v tomto dokumentu byly útočné války a agrese hodnoceny jako porušení mezinárodního práva