Ke zkoušce. Polit.

4) Popište unitární stát, federaci a konfederaci.

Unitární stát – je podřízen jedinému mocenskému centru

• vyznačuje se jedinou ústavou, jediným občanstvím a jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů, jejichž rozhodnutí jsou přímo závazná pro všechny subjekty na území státu.

• je případně tvořen správními jednotkami

Federace –je tvořena politickými jednotkami, které v podstatě splňují kritéria, aby mohly být považovány za státy. Tyto státy pak vytváří navenek jako jeden subjekt. (z hlediska mezinárodního práva)

• musí mít vlastní psanou ústavu – pro federaci je charakteristická existence ústavy federální a ústav jednotlivých států.

• Dvojí je rovněž zákonodárství, občanství a soustava nejvyšších státních orgánů (dvojí ve smyslu rozlišení roviny federální a roviny jednotlivých států)

Konfederace – její existence je založena na mezinárodní smlouvě, se kterou souhlasili všichni členové

• je tvořena samostatnými státy, které jsou tak posuzovány i z hlediska mezinárodního práva

• není zde úplná soustava nejvyšších státních orgánů, vytváří se v závislosti na tom, jaké kompetence jí členské státy svěří.

• Rozhodnutí společných orgánů nejsou závazná pro subjekty v jednotlivých státech

1. Co je to dělba moci a jaký je její základní princip ?

   • každá část moci je vykonávaná zvláštními státními orgány, jejichž pravomoci jsou přesně vymezeny

   • podstatou je snaha zabránit tomu, aby veškerá moc ve státě byla koncentrována v rukou jednoho státního orgánu

   • dělba moci představuje důsledné oddělení kompetencí jednotlivých orgánů, ideálním cílem je pak stav, kdy žádný z těchto orgánů nemá jednoznačně dominantní postavení

6) Charakterizujte prezidentský model dělby moci a vztah zákonodárné a výkonné moci v tomto modelu. Kdo je zde hlavou výkonné moci ?

• dělba moci je striktní, hlava státu (prezident) bývá zároveň hlavou výkonné moci

• parlament a hlava výkonné moci jsou voleni v oddělených volbách

• výkonná moc není odpovědna parlamentu a vzájemná kontrola mezi nimi je umožněna pouze systémem brzd a rovnováh

• rovněž je příznačná neslučitelnost funkcí ve vládě s mandátem v parlamentu

• výkonná, zákonodárná a soudní moc jsou důsledně odděleny a na sobě jsou poměrně nezávislé

1. Jak vypadá dělba moci v parlamentním modelu ? Kdo je zde hlavou výkonné moci a jaký je vztah mezi zákonodárnou a výkonnou mocí ?

   • pružná, méně důsledná, odpovědnost vlády vůči parlamentu

   • občané volí zákonodárný sbor, na základě výsledků voleb vzniká orgán výkonné moci – vláda (ta je buď jmenována hlavou státu nebo přímo volena parlamentem)

   • předseda vlády nebývá totožný s hlavou státu

   • hlava státu má většinou slabší, přesně stanovené pravomoci, a (pokud se nejedná o monarchu) bývá volena parlamentem

   • je zde možná slučitelnost vládní funkce s mandátem v parlamentu

   • výkonná moc – vláda, má odpovědnost vůči zákonodárné (parlamentu)

   • dochází zde v podstatě k jistému „srůstu“ zákonodárné a výkonné moci a rozhodovací pravomoc se dostává spíše do rukou vlády