Ke zkoušce. Polit.

• souhrn stran v interakci v daném politickém systému

8) Podle čeho je možné dělit stranické systémy?

Politologové nejčastěji používají tato kritéria:

• počet stran; - ideologické charakteristiky stran a napětí mezi nimi; - relativní velikost stran (tj. volební výsledek); - modely opozice; - organizační uspořádání stran (především jejich disciplinovanost a kompaktnost); - sociální původ a zázemí stran

Tradiční dělení, jež bere v úvahu počet politických stran, dělí politické systémy na:

-monopartismus (sytém jedné strany); - bipartismus (sytém dvou stran) a multipartismus (systém více než dvou stran)

9) Uveďte typologii stranických systémů podle J. Blondela a stručně ji charakterizujte.

- založena na kritériu repočtu stran, začíná rozdělením evropských stranických systémů do 4 skupin podle průměrného volebního zisku dvou nejsilnějších stran v letech 1945-1966

1. Bipartismus

• průměrný součet hlasů pro dvě nejsilnější strany se pohybuje v rozmezí 90-99%

• rozdíl hlasů mezi dvěma silnými stranami je tak malý, takže systém je rovnovážný a obě strany se u moci pravidelně střídají

1. Sytém dvouapůlté strany

• průměrný zisk dvou nejsilnějších stran nabývá hodnot v rozmezí 75-80%

• zisk obou velkých stran zpravidla není dostatečný k tomu , aby jedna nebo druhá mohla sestavit vládu sama.

• třetí strana plní funkci jakéhosi „balancéra“- v určitých situacích může rozhodovat, se kterou velkou stranou utvoří koalici

1. multiparsismus s dominantní stranou

• v tomto systému mají dvě silné strany zisk 60-65%, přičemž nejsilnější strana získává sama kolem 40%, tj.asi dvakrát více než druhá v pořadí.

• tato nejsilnější (dominantní) strana je určující silou na politické scéně a je nezastupitelnou, a určující součástí vládních koalic.

• I ostatní strany jsou důležité, protože mezi nimi dominantní strana získává partnery pro vládní koalice nebo podporu pro svou menšinovou vládu

• Výjimečně může dominantní strana docílit i takového volebního výsledku, který ji umožní sestavit jednobarevnou vládu

1. čistý multiparismus

• průměrný zisk dvou nejsilnějších stran je 50% a méně

• není zde dominantní strana a na vládě se podílejí tři nebo čtyři zhruba stejně silné strany

10) Co je relevantní strana. Uveďte typologii G. Sartoriho.

Relevantní strana – parlamentní strana, která má buď koaliční potenciál nebo tzv. vydírací potenciál.

Koaliční potenciál má strana, která je schopna se podílet na vytvoření vlády.

Vydírací potenciál má strana, která sice součástí vlády nikdy nebyla, ale je natolik silná, že může např. zabránit určitým rozhodnutím.

• Sartori upozorňuje, že skutečná síla politických stran není dána přímo volebním výsledkem, ale až ziskem křesel v parlamentu

Sartoriho typologie:

- systém jedné strany; systém hegemonní strany; systém predominantní strany; systém dvou stran (bipartismus); systém omezeného (umírněného) pluralismu; systém extrémního (polarizovaného) pluralismu; atomizovaný systém