vsechno-na-zkousku-politologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
úřední hlava státu
vrchní velitel ozbrojených sil
svolávání Kongresu
právo vetovat zákony
jmenování úředníků
uzavírání smluv
udělování milostí
Právní stát je stát založený na politickém systému, ve kterém je právu (právnímu řádu) podřízena politická moc, tedy stát jedná v souladu s vlastním právem. Výkon státní moci je zde omezen zákonem a občan smí činit vše, co mu zákon výhradně nezakazuje.
Sociální stát (anglicky Welfare state)je označován stát, který usiluje o zajištění blahobytu, přesněji podmínek slušného žití pro své občany.
Parlamentní republika:
parlament má zde mezi nejvyššími státními orgány dominantní postavení
vláda a prezident je závislý na parlamentu,
vláda je odpovědná parlamentu
poslanec může být zároveň ministrem
prezident jako hlava státu je volen parlamentem a pro své právní akty potřebuje tzv. kontrasignace předsedy vlády nebo minstra, kteří jsou parlamentu odpovědni,
v přesně vymezených případech může být parlament prezidentem rozpuštěn,
př. Česká republika, Rakousko, Itálie
Prezidentská republika:
má obecné rysy republiky,
horizontální dělba moci je prováděna důsledněji než v případě republiky parlamentní,
nejvyšší státní orgány jsou na sobě nezávislé a podstatě si nekonkurují,
prezident je hlavou státu a zároveň hlavou výkonné moci
prezident je na parlamentu závislý, ale není mu odpovědný, má vůči němu právo veta a může státu u zrodu zákonů – je volen přímo občany,
vláda, která rovněž není odpovědná parlamentu, je jmenována prezidentem a představuje spíš jeho poradní sbor
činnost parlamentu spočívá v přijímání zákonů a schvalování rozpočtu,
k důsledné dělbě moci přispívá neslučitelnost funkcí mezi výkonnou a zákonodárnou mocí
př. USA
Neoprezidentská (poloprezidentská) republika:
1. má některé rysy parlamentní dělby moci a některé rysy prezidentské,
2. prezident je přímo volen občany (není odvolatelný a ze své funkce odpovědný), jeho postavení závisí na politické většině v parlamentu,
o pravomoci prezidenta:
jmenovat ministerského předsedu a členy vlády a rozpustit parlament,
spolupodepisuje nařízení a dekrety vlády,
může předkládat návrhy zákonů referendu
pravomoci vlády:
značné pravomoci v rámci zákonodárného procesu,
funkce ve vládě je neslučitelná s mandátem poslance parlamentu
př. Francie od roku 1958
Kancléřská republika:
představuje určitou modifikaci parlamentní republiky, která usiluje o maximální stabilitu sestavených vlád,
je zde posílená pozice kancléře, který stojí v čele vlády – oslabení pravomocí prezidenta
kancléř je jako jediný člen vlády volen parlamentem a jako jediný jím může být taky