vsechno-na-zkousku-politologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Volebni systemy a rozepsat pomerny (proporcionalni) a kde se pouziva
Volební systém je mechanismus, který transformuje hlasování voličů do podoby voleného zastupitelského orgánu. Ovlivňuje podobu politického systému.
Většinový (jednomandátový) volební systém
počet obvodů odpovídá počtu poslaneckých mandátů,
vítěz bere vše
charakteristický nepoměr mezi počtem obdržených hlasů a počtem mandátů,
nepříznivý pro nově vzniklé strany.
Poměrný (vícemandátový) volební systém
má velké, vícemandátové obvody,
strany sestavují pro jednotlivé obvody kandidátní listiny,
počet míst na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů rozdělovaných v obvodě,
voliči se rozhodují pro kandidátní listiny,
výhodný zejména pro společnosti s četnými menšinovými zájmy.
Smíšený volební systém
využívá principů obou předchozích systémů, každý volič má dva hlasy,
území je rozděleno na vícemandátové a jednomandátové obvody, takže volič jednou volí v jednomandátovém a jednou ve vícemandátovém obvodu (např. v SRN).
Delba moci
Dělba moci je jedním z nejdůležitějších principů výstavby politického systému zastupitelské demokracie. Státní moc se dělí na moc zákonodárnou (legislativní), výkonnou (exekutivní) a soudní.
Podstatou tohoto principu je snaha zabránit tomu, aby veškerá moc ve státě byla koncentrována v rukou jednoho státního orgánu. Takto soustředěná moc je obtížně kontrolovatelná a představuje potenciální ohrožení pro veřejný život a svobody občanů. Omezení moci spočívá také v principu brzd a rovnováh, kde jsou pravomoci jednotlivých složek státní moci navíc nastaveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly.
Konzervatismus-co to je, představitelé a jejich díla
Konzervatismus
vznik spadá do sklonku 18. století – reakce na francouzskou revoluci
projev nesouhlasu šlechty s šířením liberálních idejí a se snahami liberálů, kteří se domáhali občanských práv a svobod a zavedení parlamentní demokracie
Základní atributy konzervatismu
nedůvěra k abstraktním idejím a doktrínám
umírněné, opatrné chování, strach ze změn
idejí jsou akcentovány tradiční hodnoty a instituce
konzervatismus v jednotlivých zemích se odlišoval
postupné sbližování konzervatismu s liberalismem
Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii, vlastně liberál, založil konzervatismus
Kníže Metternich – stál u zrodu Svaté aliance
německý kancléř Bismarck – integrace liberálních snah o reformy do konzervativní podoby
Parlamentní dělba moci
-
občany je volen pouze parlament
-
parlament kontroluje vládu
-
exekutiva může iniciovat rozpuštění parlamentu
-
slučitelnost funkcí
-
důsledné oddělení soudní moci
Stranický systém
Stranický systém je systém uspořádání a vzájemného vlivu politických stran ve státě, zemi, případně jiném subjektu. Pro určení stranického systému jsou nejdůležitější tato kritéria: