Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vsechno-na-zkousku-politologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (52.48 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Volebni systemy a rozepsat pomerny (proporcionalni) a kde se pouziva

Volební systém je mechanismus, který transformuje hlasování voličů do podoby voleného zastupitelského orgánu. Ovlivňuje podobu politického systému.

Většinový (jednomandátový) volební systém

počet obvodů odpovídá počtu poslaneckých mandátů,

vítěz bere vše

charakteristický nepoměr mezi počtem obdržených hlasů a počtem mandátů,

nepříznivý pro nově vzniklé strany.

Poměrný (vícemandátový) volební systém

má velké, vícemandátové obvody,

strany sestavují pro jednotlivé obvody kandidátní listiny,

počet míst na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů rozdělovaných v obvodě,

voliči se rozhodují pro kandidátní listiny,

výhodný zejména pro společnosti s četnými menšinovými zájmy.

Smíšený volební systém

využívá principů obou předchozích systémů, každý volič má dva hlasy,

území je rozděleno na vícemandátové a jednomandátové obvody, takže volič jednou volí v jednomandátovém a jednou ve vícemandátovém obvodu (např. v SRN).

Delba moci

Dělba moci je jedním z nejdůležitějších principů výstavby politického systému zastupitelské demokracie. Státní moc se dělí na moc zákonodárnou (legislativní), výkonnou (exekutivní) a soudní.

Podstatou tohoto principu je snaha zabránit tomu, aby veškerá moc ve státě byla koncentrována v rukou jednoho státního orgánu. Takto soustředěná moc je obtížně kontrolovatelná a představuje potenciální ohrožení pro veřejný život a svobody občanů. Omezení moci spočívá také v principu brzd a rovnováh, kde jsou pravomoci jednotlivých složek státní moci navíc nastaveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly.

Konzervatismus-co to je, představitelé a jejich díla

Konzervatismus
  • vznik spadá do sklonku 18. století – reakce na francouzskou revoluci

  • projev nesouhlasu šlechty s šířením liberálních idejí a se snahami liberálů, kteří se domáhali občanských práv a svobod a zavedení parlamentní demokracie

Základní atributy konzervatismu
  • nedůvěra k abstraktním idejím a doktrínám

  • umírněné, opatrné chování, strach ze změn

  • idejí jsou akcentovány tradiční hodnoty a instituce

  • konzervatismus v jednotlivých zemích se odlišoval

  • postupné sbližování konzervatismu s liberalismem

Stoupenci konzervatismu
  • Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii, vlastně liberál, založil konzervatismus

  • Kníže Metternich – stál u zrodu Svaté aliance

  • německý kancléř Bismarck – integrace liberálních snah o reformy do konzervativní podoby

Parlamentní dělba moci

  • občany je volen pouze parlament

  • parlament kontroluje vládu

  • exekutiva může iniciovat rozpuštění parlamentu

  • slučitelnost funkcí

  • důsledné oddělení soudní moci

Stranický systém

Stranický systém je systém uspořádání a vzájemného vlivu politických stran ve státě, zemi, případně jiném subjektu. Pro určení stranického systému jsou nejdůležitější tato kritéria:

Témata, do kterých materiál patří