cmejrek-zkouskove-otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
zamítnout
schválit (poslat do dalšího čtení).
třetí čtení – rozprava, v níž mohou poslanci navrhnout už pouze opravy gramatických či technických chyb. Po rozpravě sněmovna hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích z podrobné rozpravy a nakonec a nakonec hlasuje o návrhu zákona jako celku.
schválení návrhu zákona – hlasování o návrhu zákona a podpis zákona, suspenzivní veto
Je-li návrh zákona schválen, postoupí jej předseda Poslanecké sněmovny Senátu. Pokud se k němu Senát do 30 dnů nevyjádří, usnese se jím nezabývat anebo jej schválí a návrh zákona je přijat.
Pokud Senát návrh zamítne anebo k němu schválí pozměňovací návrhy, vrací se do Poslanecké sněmovny. Zamítnutý návrh může sněmovna přijmout nadpoloviční většinou všech poslanců. Návrh se změnami, jež navrhl Senát, sněmovna schválí, a pak je přijat.
Pokud sněmovna odmítne návrh se změnami, jež navrhl Senát, potom hlasuje znovu o původním znění, ve kterém byl zaslán do Senátu. K přijetí takového návrhu je opět potřeba nadpoloviční většiny všech poslanců. Přijatý zákon poté podstoupí předseda PS prezidentu republiky, ten již má pouze právo suspenzivního veta.
vyhlášení zákona – pro vyhlášení zákona se zřizuje zvláštní publikační orgán, který je v ČR Sbírka zákonů, která je evidencí platného práva, informuje o právních normách a přijatý zákon zpravidla nabývá platnosti až dnem zveřejnění v této sbírce.
Jaké hlasovací většiny se používají v Parlamentu ČR?
Zákony podepisuje předseda PS, prezident republiky a předseda vlády.
K přijetí usnesení komory je potřeba – nadpoloviční většina přítomných poslanců nebo senátorů.
K přijetí ústavního zákona je potřeba – 3/5 všech poslanců a 3/5 všech přítomných senátorů.
K přijetí usnesení o vyhlášení stavu a o pobytu cizích vojsk v ČR je potřeba – nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů.
Co jsou zákonná opatření? Jak jsou vymezena v Ústavě ČR?
Zákonná opatření je zvláštní forma opatření, která přijímá Senát.
Mají formu i platnost zákona (netýkají se Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrového účtu, volebního zákona a mezinárodních úmluv) a to pouze v případě, že byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Vyhlašují se stejným způsobem jako zákony.
Toto nouzové zákonodárství je umožněno tím, že Senát není rozpustitelný. Může je Senátu navrhnout pouze Vláda. Podepisuje je předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády.
Zákonná opatření platí až do zvolení nové Poslanecké sněmovny a pozbývají platnosti, pokud je tato sněmovna na své první schůzi neschválí.
Zákonná opatření jsou vymezena v Ústavě – hlava II – článek 3.
Co je to suspenzivní veto?
Suspenzivní veto je právo hlavy výkonné moci (senát) nebo hlavy státu (prezident republiky) vrátit zákonodárnému sboru (parlament) návrh zákona k novému projednání.