cmejrek-zkouskove-otazky

tisková svoboda,

shromažďovací právo,

sdružovací právo – právo zakládat různé spolky, politické strany, být jejich členem a účastnit se na jejich činnosti,

volební právo,

petiční právo,

právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv,

právo podílet se na správě veřejných věcí,…

Hospodářská, sociální a kulturní práva – patří k tzv. „druhé generaci“ lidských práv. Jejich rozvoj nastal až koncem 19. století a ve 20. století. Mají ochránit člověka v rovině pracovní, ekonomické a kulturní, ale hlavně mají garantovat jistou úroveň života, která bude pro jednotlivce znamenat důstojnou existenci a umožní mu rozvíjet svou osobnost.

• Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva patří:

  • právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu,

  • právo podnikat,

  • právo na spravedlivou odměnu za práci,

  • právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hosp. zájmů (odbory),

  • právo na stávku,

  • právo na ochranu zdraví, právo žen, mladistvých a osob zdravotně postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci,

  • právo na práci,

  • právo na přiměřenou životní úroveň,

  • právo na neustálé zlepšování životních podmínek,

  • právo na odpočinek a placenou dovolenou,

  • právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, v nemoci a při nezaviněné pracovní nezpůsobilosti,

  • právo na vzdělání,

  • právo na výsledky tvůrčí činnosti,

  • právo na přístup ke kulturnímu bohatství,…

• Ekologická práva – jsou podskupinou práv hospodářských, sociálních a kulturních. Patří k tzv. „třetí generaci“ lidských práv neboli k právům postindustriální společnosti a začala se prosazovat až během posledních desetiletí. Patří sem:

  • právo na příznivé životní prostředí,

  • právo být včas a úplně informován o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

Práva národnostních a kulturních menšin – cílem je chránit příslušníky těchto menšin před diskriminací, násilným tlakem většinového národa a před násilnou asimilací. Výrazným rysem těchto práv je, že přecházejí od práv individuálních k právům kolektivním. V některých státech je na základě práv národnostních a etnických menšin prováděna aktivní politika podpory menšin tzv. multikulturalismus (Kanada).

• Mezi práva menšin patří:

  • právo rozvíjet vlastní kulturu,

  • přijímat informace ve svém mateřském jazyce,

  • sdružovat se v národnostně orientovaných organizacích,

  • právo na vzdělání v mateřském jazyce,

  • právo užívat tento jazyk v úředním styku,

  • právo účastnit se na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.