cmejrek-zkouskove-otazky

Náhradní výkon funkcí dle Ústavy:

• Dle článku číslo 66 - uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom PS a Senát, přísluší výkon funkcí podle článku 63 odstavce 1 písmene a) b) c) d) e) h) i) j) článku 63 odstavce 2 předsedovi vlády.

• Předsedovi PS přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle článku 62 písmene a) b) c) d) e) k) l).

• Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je PS rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.

Vysvětlete pojem zákonodárná iniciativa. Kdo má podle naší Ústavy právo zákonodárné iniciativy?

Zákonodárná iniciativa – je právo navrhovat zákony. Návrhy zákonů mohou vždy podávat poslanci a záleží na konkrétní úpravě, zda má zákonodárnou iniciativu ještě jiný orgán. V parlamentním modelu to je také právo vlády.

Zákonodárnou iniciativu podle Ústavy ČR má:

• poslanec Poslanecké sněmovny,

• skupina poslanců Poslanecké sněmovny,

• Senát,

• vláda,

• zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.

Jaké fáze má legislativní proces u nás?

Legislativní proces nebo též zákonodárný proces je zakotven v Ústavě nebo v jednacím řádu. Mívá čtyři základní stádia:

• zákonodárná iniciativa – neboli návrh zákona. Návrhy zákonů jsou podávány Poslanecké sněmovně do rukou předsedovi Sněmovny. Musí být podány písemně včetně důvodové zprávy, která vysvětluje a zdůvodňuje principy nové právní úpravy. Pokud není navrhovatelem vláda, je následně požádána, aby se k návrhu vyjádřila (do 30 dnů). Následně je návrh zařazen do programu nejbližší schůze.

• projednávání návrhu zákona – proces, ve kterém je zákon posuzován. Pokud sněmovna na začátku schůze tento bod programu schválí, vstoupí návrh do stádia projednávání. Jedná se o připomínkách k němu, vytváří se jeho konečné znění. Toto stádium je samozřejmě komplikovanější ve dvoukomorových parlamentech a má několik čtení:

  • první čtení – navrhovatel uvede návrh, pak vystoupí zpravodaj. O návrhu se koná obecná rozprava. Sněmovna se pak může usnést následujícím způsobem:

    • vrátí návrh navrhovateli k dopracování

    • zamítne

    • přikáže k projednání určitému výboru či několika výborům – ty pak předloží po projednání návrhu předsedovi sněmovny usnesení (zda schválit či nikoli)

  • druhé čtení – návrh opět uvede navrhovatel, pak vystoupí zpravodajové výborů. Koná se obecná rozprava. Pokud Sněmovna nevrátí návrh nebo jej nezmítne, následuje podrobná rozprava, kde poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy. Sněmovna se unese buď:

    • vrátit návrh výborům,