cmejrek-zkouskove-otazky

Mezi zájmové svazy patří odbory, organizace podnikatelů, zaměstnavatelů, spotřebitelů, zemědělců, ale i církevní a humanitární organizace, organizace národnostních menšin apod.

Zájmových svazu je nesrovnatelně více než politických stran.

• sdružují občany na základě dobrovolnosti a společných zájmů (hospodářské, sociální, profesní, náboženské,…)

• jsou produktem industrializace a rozšiřování základních lidských práv a svobod.

• nekandidují ve volbách,

• nepřijímají přímou politickou odpovědnost,

• nekladou si za cíl reprezentovat zájmy celé společnosti, ale jen její části.

Své cíle prosazují:

• působením na veřejné mínění,

• vyvíjením tlaku na politické strany, parlament, vládu a státní správu,

• prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize i vlastních informačních prostředků,

• důležitým prostředkem působení zájmových svazů je tzv. lobbyismus

Zájmové svazy představují neodmyslitelnou součást moderní zastupitelské demokracie.

Zájmové svazy se snaží ovlivnit činnost vlády a státní správy. S působením zájmových svazů jsou však spojené i určité problémy, zejména jejich neprůhlednost – nepodléhají dostatečné veřejné kontrole

Co je to lobbyismus?

Lobbyismus je cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci.

• Je důležitým prostředkem přímého působení zájmových svazů na poslance a poslanecké kluby, jimž zájmové svazy poskytují důležité informace a snaží se je získat pro své záměry.

• Koncem 20. století se rozšířil typ lobbismu spočívající v ovlivňování činností vlády a státní správy.

• Název je odvozen od „lobby“, vstupní chodby či vestibuly v britských a amerických parlamentních budovách, kde mohou představitelé veřejnosti a zájmových svazů jednat s poslanci.

VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY

Co víte o volbách v ČR?

Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se tak na chodu země. Občané delegují svého zástupce a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování (vhození volebního lístku do urny). Vítěz voleb, většinou jím je zvolená nadpoloviční většina, získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel. Volit samozřejmě možné i do řady nestátních organizací.

Funkce voleb

• Zajisti aktuální rozložení politických sil ve společnosti a zajistit jim odpovídající reprezentaci.

• Rozdělit mandáty v PS, vytvořit parlamentní většinu, vládu a opozici.

• Zjistit aktuální požadavky a priority společnosti.

• Kontrolní funkce

• Integrační funkce – každá strana reprezentuje různé zájmy, proto volbou různých stran dochází k integraci různorodých požadavků a priorit do politického a vládního systému

• Kontrolní funkce – umožňuje občanům kontrolovat vládu a prostřednictvím voleb jí vyjadřovat svoji nespokojenost či spokojenost