cmejrek-zkouskove-otazky

Rozdíl mezi politickými stranami v Evropě a v USA

Rozdíl je už v historickém vývoji, v charakteru struktuře společnosti a ve způsobu vykonávání moci.

• silně ovlivněny revolucemi, feudalismem, konfrontací mezi liberalismem a konzervatismem, konflikty mezi buržoazií a dělnictvem

• politické strany obvykle reprezentují určité třídy či sociální skupiny a v souladu s jejich zájmy nesou určitý ideový zápas

• společnost se nemusela vypořádávat s pozůstatky feudalismu, konzervatismus se v USA neuchytil, konflikty mezi podnikateli a dělnictvem neměli podobu těch evropských

• netíhly k ideologickým doktrínám, soustřeďují se spíše na boj o úřady – prezidentské volby, volby do kongresu, …

Podle jakých kritérií lze třídit politické strany?

Podle početnosti členské základny:

• masové – vznikaly cestou mimoparlamentní (nejprve byla založena strana, vybudována její organizační struktura a teprve po náboru členstva se snažila ve volbách dostat do parlamentu).

  • Jde o poměr mezi počtem členů a voličů (čím větší strana, tím větší počet voličů).

  • Místní organizace se snaží pracovat se svými členy nepřetržitě, věnuje se nejen volební taktice, ale i stranickému vzdělávání svých členů, popřípadě kulturní a zájmové činností – vytváří podpůrné organizace (sdružení, kluby, komory,…).

  • Snahou je vytvořit početné, stmelené členstvo, silně identifikované se svou stranou.

• voličské (elitní) – vznikaly především z parlamentu.

  • Původně se jednalo o skupiny poslanců, které si začaly vytvářet jakési místní politické kluby privilegovaných. Aby si zajistili znovuzvolení.

  • Po organizačním propojení těchto volebních klubů s příslušnou poslaneckou skupinou vznikla elitní strana.

  • Vyznačuje se malým počtem členů (straně se lépe provádějí manévry).

Podle sociologického hlediska:

• třídní a stavovské – reprezentují zájmy určité skupiny nebo třídy.

• všelidové – zaměřují se na celou společnost a mohou se lišit v rozčlenění voličů.

Podle ideové orientace:

• levice – mají větší smysl pro sociální přerozdělování a požadují větší sociální spravedlnost (sociální demokraté a komunisté)

• pravice – umí lépe akumulovat bohatství (konzervativci)

• střed – nepatří do základního členění (liberálové)

Podle vztahu k politické moci:

• monopolní (totalitní) – snaží se ovládnout veškeré dění v zemi.

• demokratické – uznávají princip plurality (četnosti) a dělby moci.

Podle zastoupení v parlamentu:

• parlamentní – působí na půdě parlamentu.

• mimoparlamentní – působí pouze mimo parlament.

Podle zastoupení ve vládě:

• vládní (koaliční) – tvoří vládu či vládní koalici.

• opoziční – tvoří parlamentní opozici.

Charakterizujte zájmové svazy. Jakým způsobem uplatňují své postoje? Uveďte příklady.

Zájmové svazy mají některé shodné rysy s politickými stranami.