cmejrek-zkouskove-otazky

Charakterizujte anarchismus jako ideologii.

Anarchismus e zrodil v 19. století na půdě vznikajícího dělnického hnutí.

Charakteristickým znakem je odmítání všech forem politické autority, tedy i státu.

Cílem anarchistů byla společnost, v níž by byla zajištěna maximální osobní svoboda bez jakéhokoli donucování, spravedlivé rozdělování hmotných statků a rozhodování na základě dobrovolného souhlasu.

Jako samostatné politické hnutí anarchismus nebyl příliš úspěšný (ideologie založená na zásadním odmítání státní autority jako takové, mu znemožnila vypracovat realistickou a účinnou politickou taktiku). Anarchismus nepochybně přispěl k rozvoji dalších ideologických směrů. Anarchistické prvky lze nalézt u pacifismu, feminismu i enviromentalismu. Zajímavým fenoménem je oživení anarchismu, k němuž došlo počátkem 90. let 20. století v zemích střední a východní Evropy po zániku komunistických režimů.

Dělení anarchismu:

• Individualistický anarchismus:

  • rozvíjel se zhruba od poloviny 19. století,

  • byl spíše životním postojem svobodného a soběstačného jedince,

  • staví jednotlivce nad státní autoritu,

  • individualistický anarchismus si vytvořil zvláště silnou tradici v USA

  • osobnosti individualistického anarchismu:

    • D. H. Thoreau – vypracoval koncept občanské neposlušnosti, v němž je svědomí jedince nadřazeno nad občanské povinnosti – tyto myšlenky se staly jedním z inspiračních zdrojů americké politické kultury

• Kolektivistický anarchismus:

  • zrodil se rovněž kolem poloviny 19. století,

  • od počátku se rozvíjel jako politická doktrína, která měla blízko k socialistickému hnutí a na jeho půdě jistou dobu konkurovala marxismu,

  • kolektivistický anarchismus předpokládal přímo zrušení nebo svržení státní moci (to však neznamenalo, že by společnost měla být uvržena do chaosu),

  • osobnosti kolektivistického anarchismu:

    • Pierre-Joseph Proudhon – hlavní ideový předchůdce, který mluvil o tom, že „společnost usiluje o řád v anarchii“

    • P. Kropotkin – vůdčí osobnost mezinárodního anarchismu – v duchu tehdy módního darwinismu hledal biologické základy sociální solidarity a dokazoval, že v evolučním procesu byly úspěšné právě ty druhy, které dokázaly využívat „kolektivní energie“ a vzájemné pomoci.

Schéma s viditelnými rozdíly:

• rozvoj zhruba od poloviny 19. století

• jedná se spíše o životní postoj

• staví jednotlivce nad státní autoritu

• jedinec má jednat podle svého přesvědčení a vůle a nemá brát ohled na zákony společenské konvence, náboženské a mravní principy

• rozvoj zhruba kolem poloviny 19. století

• jedná se o politickou doktrínu

• předpokládá přímé svržení státní moci

• snaha o nahrazení státu a dalších institucí jiným, přirozenějším a spontánnějším uspořádáním (počítali se sociální solidaritou a spoluprácí)