cmejrek-zkouskove-otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Konstituční monarchie:
jedná se o vývojově mladší formu monarchie,
panovník je zde omezován jinými orgány, se kterými se dělí ve státě o moc,
za podstatný prvek se považuje parlament, se kterým se panovník dělí o moc v oblasti zákonodárné a výkonné,
př. Anglie koncem 17. století (po „slavné revoluci“)
Parlamentní monarchie:
jedná se o nejvyšší vývojovou formu konstituční monarchie,
je zde oddělena zákonodárná moc od výkonné,
vedoucí postavení má parlament (jemu je odpovědná vláda),
zůstává dědičná funkce
panovník
má postavení pouze formální hlavy státu,
nemá právo veta ani zákonodárnou iniciativu,
nemůže ovlivňovat složení vlády a její činnost,
nemůže odmítnout demisi vlády a musí jí odvolat při vyslovení nedůvěry,
je závislý na parlamentu i vládě
př. Švédsko, Norsko, Dánsko, Španělsko, Belgie.
Jak dělíme republiky podle formy vlády?
Republika (res publica – věc veřejná) je demokratická forma vlády. Výkon funkce hlavy státu je v ní dočasný a její ustanovení probíhá na základě volby. Hlava státu nemá žádná osobní privilegia a platí pro ni právní řád. Princip volby se uplatňuje nejen u hlavy státu, ale také u většiny jiných funkcí. Občané jsou si rovni a podílejí se na správě státních záležitostí. Uplatňuje se zde horizontální dělba moci (zákonodárná, výkonná a soudní) a vertikální dělba moci (státní správa a samospráva).
Podle způsobu realizace horizontální dělby moci se rozlišují jednotlivé formy republiky:
Parlamentní republika:
parlament má zde mezi nejvyššími státními orgány dominantní postavení,
vláda a prezident je závislý na parlamentu,
vláda je odpovědná parlamentu (nemůže vykonávat svou funkci bez důvěry parlamentu),
poslanec může být zároveň ministrem (slučitelnost funkcí je zde možná),
prezident jako hlava státu je volen parlamentem a pro své právní akty potřebuje tzv. kontrasignace předsedy vlády nebo minstra, kteří jsou parlamentu odpovědni,
v přesně vymezených případech může být parlament prezidentem rozpuštěn,
př. Česká republika, Rakousko, Itálie
Prezidentská republika:
má obecné rysy republiky,
horizontální dělba moci je prováděna důsledněji než v případě republiky parlamentní,
nejvyšší státní orgány jsou na sobě nezávislé a podstatě si nekonkurují,
prezident je hlavou státu a zároveň hlavou výkonné moci
prezident je na parlamentu závislý, ale není mu odpovědný, má vůči němu právo veta a může státu u zrodu zákonů – je volen přímo občany,
vláda, která rovněž není odpovědná parlamentu, je jmenována prezidentem a představuje spíš jeho poradní sbor
činnost parlamentu spočívá v přijímání zákonů a schvalování rozpočtu,
k důsledné dělbě moci přispívá neslučitelnost funkcí mezi výkonnou a zákonodárnou mocí
př. USA
Neoprezidentská (poloprezidentská) republika:
má některé rysy parlamentní dělby moci a některé rysy prezidentské,