Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




cmejrek-zkouskove-otazky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (103.38 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Konstituční monarchie:

    • jedná se o vývojově mladší formu monarchie,

    • panovník je zde omezován jinými orgány, se kterými se dělí ve státě o moc,

    • za podstatný prvek se považuje parlament, se kterým se panovník dělí o moc v oblasti zákonodárné a výkonné,

    • př. Anglie koncem 17. století (po „slavné revoluci“)

  • Parlamentní monarchie:

    • jedná se o nejvyšší vývojovou formu konstituční monarchie,

    • je zde oddělena zákonodárná moc od výkonné,

    • vedoucí postavení má parlament (jemu je odpovědná vláda),

    • zůstává dědičná funkce

    • panovník

      • má postavení pouze formální hlavy státu,

      • nemá právo veta ani zákonodárnou iniciativu,

      • nemůže ovlivňovat složení vlády a její činnost,

      • nemůže odmítnout demisi vlády a musí jí odvolat při vyslovení nedůvěry,

      • je závislý na parlamentu i vládě

    • př. Švédsko, Norsko, Dánsko, Španělsko, Belgie.

  • Jak dělíme republiky podle formy vlády?

    Republika (res publica – věc veřejná) je demokratická forma vlády. Výkon funkce hlavy státu je v ní dočasný a její ustanovení probíhá na základě volby. Hlava státu nemá žádná osobní privilegia a platí pro ni právní řád. Princip volby se uplatňuje nejen u hlavy státu, ale také u většiny jiných funkcí. Občané jsou si rovni a podílejí se na správě státních záležitostí. Uplatňuje se zde horizontální dělba moci (zákonodárná, výkonná a soudní) a vertikální dělba moci (státní správa a samospráva).

    Podle způsobu realizace horizontální dělby moci se rozlišují jednotlivé formy republiky:

    • Parlamentní republika:

      • parlament má zde mezi nejvyššími státními orgány dominantní postavení,

      • vláda a prezident je závislý na parlamentu,

      • vláda je odpovědná parlamentu (nemůže vykonávat svou funkci bez důvěry parlamentu),

      • poslanec může být zároveň ministrem (slučitelnost funkcí je zde možná),

      • prezident jako hlava státu je volen parlamentem a pro své právní akty potřebuje tzv. kontrasignace předsedy vlády nebo minstra, kteří jsou parlamentu odpovědni,

      • v přesně vymezených případech může být parlament prezidentem rozpuštěn,

      • př. Česká republika, Rakousko, Itálie

    • Prezidentská republika:

      • má obecné rysy republiky,

      • horizontální dělba moci je prováděna důsledněji než v případě republiky parlamentní,

      • nejvyšší státní orgány jsou na sobě nezávislé a podstatě si nekonkurují,

      • prezident je hlavou státu a zároveň hlavou výkonné moci

      • prezident je na parlamentu závislý, ale není mu odpovědný, má vůči němu právo veta a může státu u zrodu zákonů – je volen přímo občany,

      • vláda, která rovněž není odpovědná parlamentu, je jmenována prezidentem a představuje spíš jeho poradní sbor

      • činnost parlamentu spočívá v přijímání zákonů a schvalování rozpočtu,

      • k důsledné dělbě moci přispívá neslučitelnost funkcí mezi výkonnou a zákonodárnou mocí

      • př. USA

    • Neoprezidentská (poloprezidentská) republika:

      • má některé rysy parlamentní dělby moci a některé rysy prezidentské,

    Témata, do kterých materiál patří