cmejrek-zkouskove-otazky

Znaky jeho myšlení:

• stát vzniká jako výtvor racionálně uvažujících jedinců, kteří dospěli k poznání, že je lepší chránit svá práva a zájmy společnými institucemi než individuálně,

• přiznává občanům právo na vzpouru vůči panovníkovi, jestliže nerespektuje přirozená práva,

• přichází s myšlenkou oddělení zákonodárné moci od moci výkonné (jedině tak lze předejít absolutistické či autokratické koncentraci moci v rukou jedné osoby nebo instituce),

• téma rozdělení moci jen naznačil, dále se touto myšlenkou zabýval Charles de Montesquieu,

• zákonodárná moc (parlament) je podle Lockova konceptu nadřazena moci výkonné a musí být často obměňována prostřednictvím voleb, výkonná moc by měla být permanentní,

• nebyl jednoznačným stoupencem všeobecného volebního práva – předpokládal volební právo založené na majetkovém censu (na vlastnictví půdy).

Ch. L. Montesquieu jako politický myslitel.

Montesquieu je představitelem francouzského osvícenství 18. století.

Ve spise Duch zákonů vyložil svou teorii státu založenou na vládě zákona a na důsledné kontrole státní moci – jeho nejdůležitějším krokem bylo striktní oddělení soudní moci od výkonné (+ zákonodárná moc – již existující).

Teorie oddělení pravomocí obsahovala zřetelné nedemokratické prvky, měl výhrady vůči demokracii a strach z nekontrolovatelné demokracie. Přispěl rozhodujícím způsobem ke vzniku koncepce právního státu. Silně ovlivnil autory americké ústavy.

Jean-Jacques Rousseau jako politický myslitel.

Jean-Jacques Rousseau (1712 – 1778) je představitel nové definice klasické demokracie. Ve spise O společenské smlouvě definoval demokracii jako přímou účast lidu na zákonodárné i výkonné moci a identifikuje ji s právem národů na sebeurčení a s lidovou samosprávou.

Znaky jeho politického myšlení:

• Klíčovým bodem jeho politických principů je pojem obecné vůle – na základě obecné vůle se vytváří společnost a politický režim.

• Pokud jde o účast lidu na zákonodárné moc, odmítá jakoukoliv formu zastoupení, princip zastoupení uznává pouze u moci výkonné.

• Suverenita lidu je v Rousseaově projektu absolutní, na druhé straně však neexistují individuální práva (právo na život, na soukromé vlastnictví) – vše je podmíněno potřebami celé společnosti.

SPOLEČNOST A STÁT

Co víte o vzniku státu?

Stát je politická forma organizace společnosti. Specifickými znaky jsou území, státní moc a obyvatelstvo, ozbrojená moc a právní subjektivita. Činnost státních orgánů se odvolává na konkrétní legitimizaci. Právo je technikou činnosti státu a současně státem stanoveným regulátorem společenských vztahů.

Vznik státu

• Rodová struktura přestává být funkční a vzniká potřeba nového uspořádání (pro toto nové uspořádání se od dob renesance používá označení Stát).

• Vznik státu se liší podle oblasti:

  • někde vznikaly státy jako důsledek etnických migrací, při nichž docházelo k násilnému podmanění původního etnika původními kmeny,

  • jinde vznikaly státy organicky růstem počtu obyvatelstva a jejich soustředěním do větších sídel a spojováním míst do územních celků.