cmejrek-zkouskove-otazky

Většinový volební systém se používá pro jednomandátové obvody.

• přednosti:

  • jednoduchost – snadno se vytváří parlamentní většina,

  • úzké sepětí poslanců s jejich volebními obvody.

• nedostatky:

  • nedostatečně odráží rozložení politických sil v zemi,

  • menšiny jsou nedostatečně zastoupeny v parlamentu.

Jaké přednosti a nedostatky má systém poměrného zastoupení?

Systém poměrného zastoupení (proporcionální volební systém) se používá pro velké, vícemandátové obvody, kterých je mnohem méně.

• přednosti:

  • nejdynamičtěji a nejspravedlivěji přenáší vůli obyvatelstva do politického systému,

  • umožňuje přesně určit rozložení všech politických sil a zajistit jim odpovídající parlamentní zastoupení,

  • ulehčuje vytváření nových politických stran

• nedostatky:

  • tříštění politické moci, což oslabuje činnost parlamentu a zvláště vlády – někdy dochází i ke stavu, kdy se vládní koalice nemůže opřít o spolehlivou většinu v parlamentě,

  • zvýšená možnost působení radikálních sil, které využívají výhod demokracie.

Jakou funkci má uzavírací klauzule? A kdy se v ČR používá?

Volební klauzule značí minimální počet hlasů, kterého musí strana dosáhnout, aby mohla postoupit do další fáze skrutinia. Uplatňuje se především v poměrných volebních systémech. Může být stanovena minimálním procentem hlasů či předem určeným minimálním počtem hlasů.

Jejím cílem je zabránit rozdrobení politické scény na parlamentní úrovni. Vyhovuje tak větším stranám a usnadňuje koaliční vyjednávání, teoreticky prospívá rychlému jmenování vlády po volbách.

V ČR se používá při volbách do PS, kde do PS vstoupí pouze ty strany, které překročí hranici 5 % získaných hlasů.

MODELY DĚLBY MOCI A JEJICH FUNGOVÁNÍ

Vysvětlete pojem dělba moci. Jakým způsobem je dělba moci u nás zajištěna?

Dělba moci je jedním z nejdůležitějších principů výstavby politického systému zastupitelské demokracie. Státní moc se dělí na moc zákonodárnou (legislativní), výkonnou (exekutivní) a soudní.

Podstatou tohoto principu je snaha zabránit tomu, aby veškerá moc ve státě byla koncentrována v rukou jednoho státního orgánu. Takto soustředěná moc je obtížně kontrolovatelná a představuje potenciální ohrožení pro veřejný život a svobody občanů. Omezení moci spočívá také v principu brzd a rovnováh, kde jsou pravomoci jednotlivých složek státní moci navíc nastaveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly.

Dělba moci se uplatňuje ve dvou základních variantách:

• prezidentská varianta – jedná se o striktní dělbu moci

  • hlava státu je zároveň hlavou výkonné moci (vlády),

  • výkonná moc není parlamentu odpovědná

  • neslučitelná funkce výkonné moci s mandátem v parlamentu

  • oddělené volby do parlamentu a do vlády

  • princip brzd a rovnováh

  • př. USA

• parlamentní varianta – jedná se o pružnou dělbu moci

  • občané volí pouze zákonodárný sbor – na základě výsledků voleb pak vzniká orgán výkonné moci,