Mikro-soubor-na-ustni-zkousku-2018-2019

1. Základy teorie užitku, kardinalistická teorie, celkový užitek, mezní užitek, vztahy mezi TU a MU, maximalizace užitku (včetně grafického znázornění)

Teorie užitku:

Užitek → subjektivní pocit uspokojení (potěšení), které spotřebiteli přináší spotřeba statku (zboží, služby)

Celkový užitek (TU)→ užitek ze všech spotřebovaných jednotek daného statku

Mezní užitek (MU)→ užitek z poslední spotřebované jednotky daného statku

• racionálně uvažující spotřebitel – maximalizuje užitek

• vliv nákladů na pořízení statku

Kardinalistická teorie => porovnává preference spotřebitelů

Kardinalistická teorie užitku

• užitek ze spotřeby určitého statku kvantifikovat lze

• závislost užitku na spotřebovaném množství daného statku

• užitek se spotřeby daného statku není ovlivněn spotřebovaným množstvím jiných statků

• nepřímý způsob měření užitku prostřednictvím peněz (Jevons, Marshall)

• měřitelnost užitku umožňuje interpersonální srovnání

KARDINALISTICKÁ TEORIE UŽITKU

• přímé měření – umělé jednotky – utily

Celkový užitek závisí na spotřebovaném množství statku.

TU = f (q1)

Mezní užitek v podstatě vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek, jestliže dojde ke změně (zvýšení) spotřebovaného statku nebo služby o jednu jednotku.

dTU ≡ TU

MU (q1) = dq1 q1

• celkový užitek je součet mezních užitků

• bod nasycení – při takovém množství spotřebovávaného statku, kdy spotřeba tohoto množství přináší stejný celkový užitek jako při množství o jednotku nižším a spotřeba další jednotky statku celkový užitek by již snižovala

• q, při kterém je dosažen bod nasycení – celkový užitek maximální – mezní užitek nulový (za předpokladu neexistence nákladů na pořízení)

Při množství, při kterém je celkový užitek maximální, je mezní užitek nulový.

• lze zjistit dopočítáním q z rovnice „první derivace TU“ = o“

• hodnotu celkového maximálního užitku lze zjistit dosazením zjištěného q

do rovnice TU = f (q)

Maximalizace užitku
kardinalistická teorie

Pokud MU (qI) > P → racionálně uvažující spotřebitel zvyšuje spotřebu do momentu, kdy náklady na spotřebu se nevyrovnají pocitu uspokojení ze spotřeby

… a naopak

S růstem množství spotřebovávaných jednotek statku klesá mezní užitek ze spotřeby statku (z každé další spotřebované jednotky) a také ochota spotřebitele platit.

Lze konstatovat, že užitek je tak velký, kolik je za něj spotřebitel ochoten zaplatit (nepřímé měření užitku v penězích).

1. Ordinalistická teorie užitku. Indiferenční křivky, mezní míra substituce (včetně grafu)

Ordinalistická teorie => užitek je měřitelný (lze je měřit přímo)

Oridnalistická teorie užitku

• nelze měřit užitek ze spotřeby jednoho statku

• užitek (subjektivní pocit) nelze kvantifikovat

• spotřebitel se vždy rozhoduje o nějaké kombinaci množství různých statků

• využití analýzy hladiny indiference v rámci spotřeby jednotlivce (Pareto, Hicks)

• o kombinacích množství statků, které spotřebitel spotřebovává, lze říci, kterou preferuje více, stejně, nebo méně