Mikro-soubor-na-ustni-zkousku-2018-2019

Ordinalistická teorie užitku – volba spotřebitele

• volba spotřebitele mezi dvěma statky

• spotřebitel se rozhoduje, kolik bude poptávat jednotek statku jednoho a kolik jednotek statku druhého

• volba mezi kombinacemi (q1, q2)

  • preference kombinace A

  • preference kombinace B

  • indiferentní

Indiferenční křivka

• zachycuje kombinace množství statku jednoho a množství statku druhého, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek

• nekříží se

• kombinace ležící na vzdálenější křivce přináší vyšší užitek

• souhrn všech křivek představuje tzv. síť (mapu) indiferenčních křivek

• ochota spotřebitele zaměňovat množství statku jednoho za množství statku druhého, je vyjadřována mezní mírou substituce

q2 = MU1 = MRS 2/1

q1 MU2

INDIFERENČNÍ KŘIVKA

• zachycuje kombinace množství statku jednoho a množství statku druhého, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek

• nekříží se

• kombinace ležící na vzdálenější křivce přináší vyšší užitek

• souhrn všech křivek představuje tzv. síť (mapu) indiferenčních křivek

• ochota spotřebitele zaměňovat množství statku jednoho za množství statku druhého, je vyjadřována mezní mírou substituce

q2 = MU1 = - MRS 2/1

1. Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka PPC (včetně grafu)

Rozpočtové omezení:

• spotřebitel je při volbě kombinace spotřebovávaných statků omezen svým důchodem a důležitou roli hrají také cena statku jednoho P1 a cena statku druhého P2

• kombinace množství statku jednoho a druhého, které obnáší stejné výdaje na jejich pořízení, se nazývá přímka rozpočtového omezení

Rovnice rozpočtového omezení: P1q1 + Pq2 = Y

• zvýšení ceny

• snížení ceny

• změna důchodu

1. Optimum (rovnováha) spotřebitele období (slovně, graficky, matematicky), důchodová spotřební křivka ICC (včetně grafu)

Rovnováhou spotřebitele nazýváme možný stav, který je pro spotřebitele ze všech možných (dosažitelných) stavů nejlepší. To znamená, že jakákoli změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než optimální.

V našem případě se tedy jedná o takovou kombinaci spotřeby dvou statků q1 a q2, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek, jakákoli jiná kombinace by mu přinesla nižší celkový užitek než optimální. Optimální stav je charakterizován tím, že ho za daných podmínek již nelze zlepšit.

Při spotřebě dvou statků je optimální taková jejich kombinace, kdy mezní užitek prvního statku, tedy užitek poslední spotřebovávané jednotky statku q1 je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebovávané jednotky q2.

ICC = důchodová spotřební křivka

- vyjadřuje, jaké optimální kombinace bude spotřebitel poptávat v závislosti na změnách úrovně důchodu

- křivka indiferenční analýzy, která představuje soubor kombinací množství dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje svůj užitek při různých úrovních důchodu (liniích rozpočtu)