Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




SEMINÁRNÍ PRÁCE

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24.82 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

SEMINÁRNÍ PRÁCE

Regulace plevelů v ekologickém zemědělství

Vypracovala: Eva Lexová V Českých Budějovicích dne 9. Ledna 2019

Obsah

Úvod 3

Škodlivost plevelů 3

Druhové spektrum plevelů 4

Regulace plevelů v EZ 4

Způsoby regulace plevelů 5

Mechanické metody - kultivace: 5

Termické metody: 6

Biologické metody 6

Předpoklady možnosti využití nechemických metod regulace plevelu: 6

Zdroje 7

Úvod

Z pohledu člověka je každá rostlina, která není žádoucí, plevel. Z ekologického hlediska plevel neexistuje, neboť každá rostlina má své opodstatnění a funkci. V ekologickém zemědělství je díky extenzivnímu hospodaření vyšší podíl divoce rostoucích druhů rostlin na zemědělské ploše a v této souvislosti se hovoří o vedlejších rostlinách či divokých polních bylinách.

Škodlivost plevelů

Plevele představují problém, především díky své konkurenceschopnosti. Ta se projevuje na snížení výnosu pěstovaných plodin. Ochuzují plodiny o světlo, vodu, živiny a prostor k růstu. Některé druhy mají schopnost brzdit růst okolních plodin, a tím znásobují svou škodlivost a výrazněji snižují výnos. Těmito schopnostmi jsou obdařeny např. pýr plazivý, který takto zpomaluje růst především obilnin, nebo trnovník akát, který může působit na vinnou révu.
Ovšem tím škodlivost plevelů nekončí, řada druhů je jedovatá a může ohrožovat zdraví člověka a hospodářských zvířat. K takovým druhům patří bolehlav plamatý, ten se může vyskytovat jako příměs v kmínu, nebo blín černý jako příměs v máku setém. Problematický je také durman obecný v silážní kukuřici, který poškozuje zdraví a funkci jater a ledvin skotu.
Samostatnou kategorií škodlivosti jsou v dnešní době alergie. Řada druhů plevelů je zdrojem pylů, který působí na citlivé jedince. Jsou to druhy rodu merlík, laskavec, lebeda, jitrocel. Nejagresivnější pyl má ambrózie peřenolistá. Ambrózie je řazena k expandujícím druhům a je u nás zatím rozšířena především v teplejších oblastech a ve městech. Vedle pylové alergie mohou plevele způsobit i kožní alergie. Zde je velmi nebezpečný bolševník velkolepý, jehož rostlinné tekutiny jsou velmi agresivní a způsobují puchýře. Následné hojení trvá dlouho a často po nich na kůži zůstávají pigmentové skvrny. Citliví jedinci mohou podobně reagovat na popálení kopřivou dvoudomou nebo žahavkou.

Druhové spektrum plevelů

Za plevele je u nás považováno přibližně 250 druhů rostlin. Jejich význam je značně odlišný. Většina druhů má jen okrajový význam a jejich výskyt bývá lokálně omezen. Na druhé straně je přibližně 20 druhů, které jsou extrémně škodlivé. Obecný trend je úbytek druhů plevelů a zvyšování významu několika málo druhů. V podmínkách ekologického zemědělství dochází k zastavení tohoto trendu. Pozemky takto obhospodařované vykazují vyšší druhové spektrum plevelů. Více druhů plevelů na polích zamezuje dominantnímu postavení nejodolnějších druhů a usnadňují tak člověku jejich regulaci. Ekologičtí zemědělci se ovšem potýkají s několika druhy obtížně hubitelnými. K nim můžeme zařadit z vytrvalých druhů pýr plazivý, pcháč oset a svlačec rolní, z jednoletých druhů to jsou merlík bílý, chundelka metlice a oves hluchý. Na počátku masového používání herbicidů (60. léta minulého století) se zdálo, že problematika plevelů bude zcela a navždy vyřešena. Ale i tentokrát plevele prokázaly, že jsou schopny se přizpůsobit a jejich škodlivost neklesá. Herbicidy ovšem významně zasáhly do druhového spektra. Ještě v 60. letech se uváděl přibližný počet druhů kolem deseti až dvanácti. Dnes je toto číslo díky herbicidům asi poloviční. Chemická regulace způsobila vyhubení celé řady druhů plevelů, proto se dnes můžeme setkat s paradoxem, kdy některé druhy plevelů musíme chránit, aby nedošlo k jejich úplnému vyhubení. Ekologické zemědělství by mohlo hrát významnou roli při jejich ochraně. Novou skupinou plevelů, u kterých dochází k nárůstu jejich významu, jsou tzv. zaplevelující rostliny. Což jsou plodiny rostoucí v jiných plodinách. Jedná se o výdrol obilnin v řepce, výdrol řepky v následných plodinách nebo ochmýřené nažky ostropestřce mariánského. Škodlivost těchto rostlin je srovnatelná s nejškodlivějšími plevelnými druhy.

Témata, do kterých materiál patří