Lidová kultura v raně novověké Evropě - Peter Burke

- lidé nosili masky, muži za ženy a naopak, za kněze, čerty, blázny, divoké muže, zvířata …

- hl. úlohy hrál průvod, různé soutěže, předvedení masopustní hry (frašky)

SVĚT VZHŮRU NOHAMA

- masopustu dominovala 3 hl. témata – jídlo, sex a násilí

- kolem masopustu se často slavily svatby

- Clause Lévi-Strauss – naučil nás hledat při interpretaci mýtů, rituálů a dalších kulturních forem protiklady:

- Masopust x Půst

- masopust x všední den – masopust byl svět vzhůru nohama (častá zobrazení tohohle)

- téma mládí

- Sir James Frazer – masopust – rituál zajišťující růst úrody = plodnost

OBDOBY MASOPUSTU

- velký význam měl masopust ve Středomoří, Itálii, Španělsku a Francii, málo na severu

- Svátek bláznů – 28. prosinec, svátek neviňátek

- Tři králové, Den sv. Agáty (ženy rozkazovaly a muži poslouchali), velikonoční úterý (Anglie)

- léto – svátky Božího těla a sv. Jana Křtitele

- podzim – dožínky, svátek sv. Bartoloměje a sv. Martina

- další rituály – popravy, oslavy vítězství, slavnostní vjezd význ. osobností do města, bičování za vozem

- rituály lidové spravedlnosti – charivari – veřejné zhanobení, hanebná balada pod oknem strace, jenž se den předtím oženil s mladou dívkou

→ každá slavnost miniaturním masopustem – byla totiž záminkou k porušování řádu

SOCIÁLNÍ KONTROLA NEBO SOCIÁLNÍ PROTEST?

- mýty a rituály mají sociální funkce

- byly zábavou, příležitostí k tomu, aby spolu různé skupiny uvnitř jedné komunity soupeřily

- rituál charivari plnil fci sociální kontroly – byl prostředkem k vyjádření nepřátelství vůči jednotlivcům, kteří překročili řád

- proč ten „svět vzhůru nohama“ vládnoucí třídy dovolily? – „pojistný ventil“ =D – kontrolovaný únik páry

- nepokoje mohou být pokládány za zvláštní formu lidového rituálu – užívají rituál a symbol, aby své jednání legitimizovali

III. ZMĚNY V LIDOVÉ KULTUŘE

TRIUMF POSTU: REFORMA LIDOVÉ KULTURY

PRVNÍ FÁZE REFORMY: 1500-1650

- Masopust = symbol tradiční lid. kultury x Půst = duchovenstvo usilující o reformu nebo potlačení lid. slavností

- „reforma lidové kultury“ – označení systematických pokusů některých vzdělaných osobností změnit postoje a hodnoty zbytku populace (pozvednout je)

- vedení hnutí v rukou vzdělance, duchovenstvo x rolníci a řemeslníci jen „pasivní nádoby“ pro reformu

- reformátoři odmítali zj. lid. náboženství – víra v zázraky, mystická dramata, proti prvkům světské lid. kultury atd.; odsuzován tanec a všechny formy her

- co bylo na lid. kultuře špatného? – „zbytky starobylého pohanství“ (náboženská) a „moc prostopášnosti“ (morální)

- odlišnosti regionální, náboženské (reformátoři protestanté, katolíci, luteráni, …) apod. – jeden „celek“, ale ne monolit

KULTURA ZBOŽNÝCH