Analýza předvolebních plakátů

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bude líp? Politická komunikace v českém a jihoslovanském prostoru

Jakub Večeřa

Chorvatské demokratické společenství – analýza předvolebních plakátů politické strany

UČO: 438772

1. Charakteristika strany

Chorvatské demokratické společenství (Hrvatska demokratska zajednica – dále jako HDZ) je nejsilnějším chorvatským pravicovým politickým subjektem od počátků samostatného Chorvatska. Založeno bylo v roce 1989 v Záhřebu pod vedením Franja Tuđmana, prvního prezidenta nezávislého Chorvatska. Na samém počátku existence této strany bylo jejím hlavním cílem osamostatnění Chorvatska v rámci Jugoslávie. Svůj program zakládala mimo jiné na ideologických tradicích nacionalismu tzv. pravašů, jejichž představitelem byl Ante Starčević. Ve volbách v dubnu a květnu roku 1990 zvítězila se ziskem 42 % získaných hlasů. Chorvatské demokratické společenství zavedlo autoritářský způsob vlády a stalo se tak hlavní politickou, ale i ideologickou silou v zemi. V roce 1993 se hnutí transformovalo v regulérní politickou stranu, která reprezentovala především vypjatý chorvatský nacionalismus.1

Po vojenské operaci Bouře v roce 1995, kterou byly některé okupované oblasti Chorvatska osvobozeny od srbského vlivu, získala strana ve volbách 74 z celkových 127 zástupnických míst. V prezidentských volbách v červnu roku 1997 pak opět zvítězil Franjo Tuđman, a to již v prvním kole s 61 % hlasů.

Tento režim strany, která se během devadesátých let minulého století vyznačovala korupcí, nakonec po smrti Franja Tuđmana v roce 1999 padl a HDZ tak musela čelit četným obviněním, kromě z již zmiňované korupce také z mezinárodní izolace Chorvatska. Počátkem roku 2000 se strana s pouhými 24 % hlasů ocitla v opozici, ve které setrvala do roku 2003. Ve vedení strany Tuđmana nahradil Ivo Sanader, s nímž HDZ uspěla v parlamentních volbách v roce 2003 i 2007. Po jeho náhlé rezignaci v roce 2009 se jeho nástupkyní v čele strany stala Jadranka Kosorová, která vykonávala funkci předsedkyně vlády ještě následující dva roky, kdy strana utrpěla porážku a znovu se tak dostala do opozice.

HDZ opět uspěla ve volbách v roce 2015, kdy získala nejvíce mandátů se stranou Most nezávislých kandidátek (Most neovisnih lista). V červnu o rok později byla vládě, ovšem na návrh HDZ, vyhlášena nedůvěra. Tomislav Karamarko, který stál v čele Chorvatského demokratického společenství od roku 2012, z důvodu neúspěšného zformování nové vlády rezignoval a nahradil jej Andrej Plenković, současný předseda vlády, s nímž v zářijových volbách roku 2016 strana HDZ opět zvítězila.2

HDZ sama sebe definuje jako stranu s jasnými programovými cíli, mezi něž řadí například hospodářský růst a zajištění nových pracovních míst, která zastupuje zájmy občanů, jejichž přesvědčení je založeno na principech demokracie a křesťanských hodnot.3