Miroslav Krleža (Na pokraji rozumu)- referát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Chorvatský jazyk a literatura
Chorvatská literatura III.
Na pokraji rozumu
(Na rubu pameti)
Eliška Nejedlá
424094
(referát)
2016
Úvod
Spisovatel a dramatik Miroslav Krleža se vysmívá ironickým, až sarkastickým způsobem lidské hlouposti a prohnilosti měšťácké morálky vylíčením případu muže, jenž se odváží říci pravdu svému zaměstnavateli, bohatému továrníku a všemocnému veřejnému činiteli. Stane se ovšem rázem psancem v maloměstě, v němž dosud zaujímal postavení váženého muže. Vypravěč a protagonista v jedné osobě tak nakonec končí rezignací. Lidské předsudky, hloupost a špatnost, se na něho sypou ze všech stran, aby ho zničili.
Bezejmenný antihrdina se bouří proti zdánlivě ideálnímu světu, jehož byl doposud součástí. Uvědomuje se, že lidská společnost je plná amorálních a sobeckých jedinců, kteří se před ničím nezastaví, dokonce ani před vraždou. To vše přivádí hlavního hrdinu k závěru, že když nebude dodržovat společenské normy, ať už jsou jakkoliv hloupé, bude prohlášen za blázna.
Charakteristika díla
Základní údaje
Román poprvé vyšel v roce 1938 v Záhřebu. V českém jazyce tento román vyšel poprvé až v roce 1964, do češtiny ho přeložil Dušan Karpatský.
V tomto esejistickém modernistickém románu se objevují pasáže o lidské existenci, umění, politice, historii, existenční vize o lidském osudu. Je to sociálně kritické dílo obsahující úvahy a analýzy v podobě monologů stejně tak i groteskní scény.
Jazyková stránka
Je to jediný Krležův román psán v první osobě jednotného čísla.
M. Krleža v tomto románu užívá velice střídmě interpunkční znaménko - tečku, což vede ke vzniku velmi dlouhých a složitých souvětí. Autor nechává děj volně plynout, aniž by do něj včleňoval příliš dlouhé popisy postav či prostředí. V textu se můžeme setkat s internacionalismy převzatých z německého, francouzského, anglického či latinského jazyka.
Kompozice románu
Kompozice románu je symetrická. Román obsahuje 12 kapitol, přičemž prvních šest kapitol je charakterizováno provokativním výrokem doktora a reakcí společnosti a kapitoly 7, 8, 9 jsou tematicky spjaty s pobytem ve vězení, autoreflexí a dialogy.
První kapitola O lidské hlouposti je inspirována dílem Chvála bláznivosti od Erasma Rotterdamského. Kapitola I měsíční svit může být světovým názorem přímo souvisí s dozvuky procesů v Sovětském svazu z roku 1937. Intermezzo v Sixtine je i kapitola, která zobrazuje vrcholná umělecká díla, a poukazuje tak na to, že život musí mít i hlubší smysl.
Vyprávění je chronologické, místy retrospektivní, přičemž důraz není kladen na naraci, ale spíše na úvahy a vnitřní monology.
Doplňující údaje
místo děje: nejmenované město (vinice, soud, vězení, hotel, kavárny)