Miroslav Krleža (Na pokraji rozumu)- referát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Těchto osm poměrně nevinných slov vyústilo v žalobu z důvodu urážky na cti pana Domaćinského. Tehdy začíná už předem prohraný boj se společností. Nikdo nestojí na straně hlavní postavy. Naopak zjišťuje, že jeho žena, která by ho měla podpořit nejvíce, už ho léta podvádí.
U soudu se antihrdina brání vlastními silami, a i když je pravda na jeho straně, soud prohrává a je odsouzen za svůj světový názor k osmi měsícům vězení.
I když se opět dostává na svobodu, stále nenachází klid. Ze všech stran maloměsta se na něj sypou pomluvy a lidé se na něj dívají z patra. A tak se postupně z předtím naprosto klidného až apatického člověka stává agresivní až labilní jedinec. Pomalu mu dochází, že je bojuje sám, a aby přišel trochu na jiné myšlenky, odcestuje do Itálie. Ale i zde se zcela náhodou dostává do konfliktu s jedním ze svých známých. Po tomto naprosto posledním vzdoru si hlavního hrdinu přehazuje italská policie, jugoslávské pohraniční orgány, jugoslávská policie a nakonec soud, který ho posílá na pozorování do blázince.
Závěr
Román nemá uzavřený konec, protagonista přemýšlí nad životem, plynutím času a o nekonečnosti fantastického cirkusu (společnost). Jediným jeho přáním je konečně klidně „usnout“ a navždy zmizet. Takto tedy končí vyprávění o člověku, kterého zničila společnost, protože se začal odlišovat a přestal se řídit obecně uznávanými pravidly. A i když kniha nepatří do současné literatury, najdeme v ní poučení a mnoho trefných, platných a nadčasových závěrů i pro dnešní společnost.
Autor do románu vtělil nezvykle velké množství vlastních filozofických a společensko-politických úvah a představ. Kniha reflektuje zhroucení rakousko-uherské pseudomorálky, vznik mnoha nových skupin a směrů s „jednoduchými recepty“ na řešení společenských problémů. Celé to pravděpodobně souvisí s pochybnostmi, které Krleža měl o směřování komunistických stran pod taktovkou J. Stalina. Proto lze román Na pokraji rozumu vnímat i jako jistou krležovu rezignaci nad smysluplnost klasických „revolučních změn“, na nichž budování „lepších zítřků“ podle představ většiny komunistů stálo.
Film
Tento román se dočkal i filmového zpracování a to v roce 1968 a 1981.
Zdroje:
Knižní zdroje:
KRLEŽA, Miroslav - Na rubu pameti. Zagreb 2004
KRLEŽA, Miroslav – Návrat Filipa Latinovicze; Na pokraji rozumu. Praha 1981
VISKOVIĆ, Velimir – Hrvatska književna enciklopedija III. Zagreb 2011
Leksikon hrvatske književnosti : Djela. Zagreb 2008
NEMEC, Krešimir: Povijest hrvatskog romana: od 1900. do 1945. godine. Zagreb 1998
NEMEC, Krešimir – Mogućnosti tumačenja: Portreti. Zagreb 2000
DOROVSKÝ, Ivan - Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001
články
PERIŠIĆ, Vuk - Miroslav Krleža, život i djelo
časopis HOST, 2000, č. 3, s. 54 – 57, téma: Miroslav Krleža