Na Drini ćuprija - referát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Forma vypravování: er-forma (ve 3. osobě), narátor tedy není blíže určen.
Děj se odehrává mezi léty 1516 až do vypuknutí první světové války, tedy roku 1914, z hlediska děje je to tedy časově ohraničený román, kdy má každá z postav nějaký hlubší význam své existence. Děj se točí stále okolo mostu a popisuje události kolem něj z hlediska širšího časového období. Můžeme v něm také najít velké množství symboliky (hlavní je již zmíněná symbolika mostu = spojení lidí a odlišných civilizací, stálost).
Jazyk:
Dílo je psáno v ekavštině, srbskou spisovnou normou, obsahuje také turcismy, dále lidové písně a legendy.
Obsah:
Úvod knihy je kulturně-historického a zeměpisného charakteru, další tři kapitoly pojednávají o době před vznikem mostu a samotném průběhu stavby, která byla dokončena v roce 1571, další čtyři kapitoly (po osmou kapitolu) vykreslují období osmanské nadvlády, od deváté kapitoly přechází město i s celou Bosnou a Hercegovinou pod rakousko-uherskou správu (můžeme tak říct, že 9 - 24 kapitola popisují střetnutí Orientu a Západu), v poslední kapitole se pak v městečku objevují srbští vojáci a příběh končí smrtí Alihodži Muteveliće, jednoho z obyvatel Višegradu, který se v příběhu často objevuje, a který umírá na infarkt poté, co vidí, že byl most na Drině dynamitem rozpůlen a zkáza tohoto „věčného“ mostu pro něj znamená zánik starého světa, starých hodnot.
Během turecké nadvlády dle autora převažuje klidné období, popisuje proto především ty události, které tento klid narušovaly, jakou jsou povodně, epidemie moru či povstání v Srbsku. Období rakousko-uherské správy toto mění, období klidu končí a doba je rušnější.
Dílo obsahuje také příběhy jednotlivých hrdinů: zakladatele mostu, velkého vezíra Mehmedpaši Sokoloviće, Radisava – srbského venkovana, který se dokázal proti stavbě mostu vzepřít, byl však chycen při ničení stavby, mučen, naražen na kůl a připevněn na lešení nad řekou jako odstrašující případ pro ostatní obyvatele, pro které se Radisav stal světcem a mučedníkem, a dalších. Všechny tyto příběhy různých hrdinů spojuje most přes Drinu, který je de facto „hlavní postavou“ tohoto románu, román jinak nemá hlavního hrdinu, nemá ani fabuli v klasickém slova smyslu.
Závěr:
Opus Iva Andriće je jako celek řazen do chorvatské, srbské i bosenskohercegovské literatury. Byl přeložen do mnoha jazyků a nejen to, ale i samotný fakt, že je jediným jihoslovanským laureátem Nobelovy ceny za literaturu, dokazuje mimořádný význam jeho literární tvorby, ve které má román Na Drini ćuprija bezpochyby čestné místo.
Zdroje:
Knižní zdroje:
DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001. 683 s.
KARPATSKÝ, Dušan. Doslov. In ANDRIĆ, Ivo. Most na Drině. Přeložila Milada Nedvědová. 2. vyd. Praha: Odeon, 1987, 316 s.
NOVAK, Slobodan Prosperov. Povijest hrvatske književnosti: od Bašćanske ploče do danas. Golden marketing, 2003.
POSPÍŠIL, Ivo. Základní okruhy filologické a literárněvědné metodologie a teorie (elementy, materiály, úvahy, pojetí, texty). Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnavě, Filozofická fakulta, 2010. 275 s. ISBN 978-80-8105-191-3.