Renesanční filozofie, Filozofie francouzského osvícenství

Jean Jacques Rousseau

• filosof a spisovatel švýcarského původu

• přispěvatel do Encyklopedie (hudba)

• hlásal návrat k přírodě a lidské přirozenosti

• Dílo: EMIL, ČILI O VÝCHOVĚ - výchova má chránit před vlivy společnosti, důraz na citovou výchovu – proti učení z knih, důraz na učení ze zkušenosti

• Dílo: Rozprava o vědách a umění - věda a umění vzdalují člověka od přírody – lidé jsou od přírody dobří a kazí je teprve společnost

• Dílo: Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi – dvojí NEROVNOST: přirozená a mravní

  • 3 příčiny nerovnosti: vznik soukromého vlastnictví, ustavení vrchnosti, zneužití moci

• představitel TEORIE SPOLEČENSKÉ SMLOUVY – dílo: Společenská smlouva

  • LID = jediný nositel suverenity

  • vůle celého společenství, vedena obecným zájmem –> OBECNÁ VŮLE (podřízení individuální svobody obecné vůli) –> ÚČAST OBČANŮ NA ZÁKONODÁRSTVÍ

Francois Marie Arouet Voltaire

• osvícenský filosof, básník a spisovatel, osobnost evropského významu

• obdivovatel Anglie – seznámil se zde s Lockem i Humem, přeložil do francouzštiny Newtona

• důraz klade na: mravní roli náboženství, svobodu lidského ducha, názorovou toleranci

• kritizoval církev

• představitel DEISMU = bůh stvořil svět, ale dále do něj nezasahuje

Charles Montesquieu

• francouzský osvícenec šlechtického původu

• dílo: Perské listy – satirické dílo v dopisech kritizující francouzskou společnost, kritika církve

• dílo: Duch zákonů – kritika absolutismu, důraz na konstituční monarchii

• AUTOR ROZDĚLENÍ STÁTNÍ MOCI NA ZÁKONODÁRNOU, VÝKONNOU A SOUDNÍ

  • nejdůležitější je nezávislost soudců

  • inspirován Lockem, který rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou

Osvícenští materialisté

• ovlivněni myšlenkami I. Newtona

• mechanické chápání přírody – PODSTATOU VŠEHO JE HMOTA –> MECHANICKÝ MATERIALISMUS (tendence vysvětlovat všechny jevy na základě mechaniky)

• Představitelé:

  • Julien Offroy de La Methrie – dílo: Člověk stroj (lidské tělo je stroj)

  • Denis Diderot

Německá filozofie v osvícenství

• němečtí filozofové jako první označili reformní tendence absolutistických monarchií jménem osvícenství (Aufklärung)

• symbol pro střet světla rozumu a víry v pokrok a vědění s temnotou a předsudky

• německý idealismus:

  • snaha o celkové a systematické pochopení skutečnosti, jehož východiskem je myslící subjekt sám a jeho vlastní zkušenost, prostředkem kritický rozum a nástrojem pojmy

• Immanuel Kant

• Johann Gottlieb Fichte

• Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

• Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Immanuel Kant

• 1724-1804

• dílo: Kritika čistého rozumu

• otázky poznání a pravdy (gnoseologie)

• kritika empirismu a racionalismu (předmět nám není dán)

• zabývá se v kontextu gnoseologie nikoli objektem (pozorovanou věcí), ale subjektem (tím, kdo pozoruje)

• Co mohu vědět? –> METAFYZIKA

• Co mám konat? –> ETIKA

• V co smím doufat? –> NÁBOŽENSTVÍ

• Co je člověk? –> ANTROPOLOGIE, KE KTERÉ VŠE SMĚŘUJE