Renesanční filozofie, Filozofie francouzského osvícenství

Francis Bacon (1561–1626)

• Anglický filozof, právník, státník

• Prosazování hledání přírodních zákonů proti účelu přírody

• Základem poznání – empirie (zkušenost

• Induktivní metoda poznání – experiment a pozorování

• „Vědění je moc.“ – věda je nástroj k ovládnutí světa

• Idoly brání správnému a objektivnímu poznání

• Idoly (lidského) rodu – všichni lidé, vedou ke klamu, vše poměřujeme lidským měřítkem

• Idol jeskyně – každý je jiný, své vlohy, zájmy, osobní historii (např. po přečtení knihy si ji vyložím tak, že nepřijmu žádné jiné názory…)

• Idoly divadla – veškeré, hlavně filozofické názory, které přijímáme jako pravdivé, aniž bychom je kriticky analyzovali

• Idoly tržiště – nejnebezpečnější, nesprávné užívání jazyka, nevhodný výběr slov

• Jinými slovy:

• Idol rodu – naše očekávání (např. přírodních zákonů apod.)

  • Idol jeskyně – neschopnost oprostit se od předsudků

  • Idol tržnice – tyranství slov, obtížnost vymanit se z jejich neuchopení

  • Idol divadla – zakořeněný vliv tradičního způsobu myšlení

Novověká filozofie (17.–konec 19. století)

• Vývoj ovlivněn společenskými, náboženskými a politickými změnami

• Rozpad feudalismu (konec středověku)

• Rozvoj přírodních věd

• Které poznání vede k pravdě?

  • Smysly?

  • Rozum?

  • Jak člověk poznává?

  • Jaké vlastnosti nese objektivní svět?

Racionalismus (důraz na rozum) × Empirismus (důraz na smyslové poznání)

Racionalismus

• René Descartes

• Baruch (Benedikt) Spinoza

• Gottfried Wilhelm Leibniz

René Descartes

• francouzský matematik a filozof (důraz kladl na matematiku)

• snažil se všechny vědy zbavit skepticismu (pochybování)

• dílo: Rozprava o metodě – důraz na suverenitu lidského rozumu – byl racionalista – smysly nás klamou

• představitel tzv. METODICKÉ SKEPSE – jediná jistot v našem poznání je POCHYBOVÁNÍ – každý může říct „myslím, tedy jsem“, protože pokud pochybuji, tak myslím a pokud myslím, tak to znamená, že existuji

• představitel DUALISMU – podstatu světa tvoří na sobě nezávislé 2 substance:

1. myslící substance (duch), 2. rozlehlá substance (hmota) – obě stvořil Bůh – stojí nad nimi

Baruch Spinoza

• představitel MONISMU

• podstatu světa tvoří 1 substance, jejíž vlastnosti (tzv. atributy) jsou MYŠLENÍ a ROZPROSTRANĚNOST

• substanci viděl jako Boha a přírodu –> substance = Bůh a příroda –> panteismus

Gottfried Wilhelm Liebnitz

• představitel PLURALISMU

• podstatou je nekonečné množství substancí - tzv. MONÁD (monády = duchovní atomy)

• výsledné harmonické uspořádání světa je důsledkem tzv. PŘEDZJEDNANÉ HARMONIE

  • Bůh při tvoření monád každou z nich vybavil

  • každá monáda má tak své nezastupitelné místo a poslání

Empirismus

• Poznání na základě zkušenosti (popřípadě na smyslech)

John Locke

• veškeré ideje (poznatky) v naší mysli pochází z vnějšího světa

• vrozené ideje neexistují

• člověk je po narození TABULA RASA (čistý, nepopsaný list papíru) – popisuje se až zkušenostmi v průběhu života

• „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech“