Ekologie-pro-základní-vzdělávání-testové-otázky

31. Mutualismus je

A/ změna genetického kódu v chromozomu

B/ vztah mezi dvěma druhy, kdy jen jeden z nich má ze soužití potravní prospěch

C/ oboustranně prospěšná těsná symbiózy, kdy soužití je nezbytné

D/ oboustranně prospěšná těsná symbiózy, kdy soužití není nezbytné

32. Biom nelze použít pro

A/ severskou tajgu

B/ lužní les

C/ savanu

D/ tropický deštný prales

33. Biomasa je

A/ hmota sušiny jedince, porostu apod. za určité časové období

B/ hmotnost sušiny živých organismů v určitém čase z jednotky plochy

C/ celková hmotnost látek vytvořených organismem v průběhu jeho života

D/ hmotnost sušiny výhradně neživých částí rostlin v určitém čase na určité ploše

34.Při ekologické sukcesi

A/ celková biomasa roste

B/ klesá druhová rozmanitost

C/ snižuje se patrovitost fytocenózy

D/ jde o krátkodobé výkyvy v druhové skladbě a ve velikosti populací v rámci biocenózy

35. Mezi konzumenty 1 řádu patří

A/ bakterie a prvoci

B/ rostliny (včetně sinic a řas)

C/ býložravci (herbivoři)

D/ masožravci (karnivoři)

36. Průměrný počet potomstva samičího pohlaví dožívající se plodného věku vyprodukovaný

jednou samicí během jejího života nazýváme

A/ biotický (reprodukční) potenciál populace (rmax)

B/ čistá míra reprodukce (R0)

C/ hrubá míra reprodukce(Rmax)

D/ specifická rychlost populačního růstu (r)

37. Biotický (reprodukční) potenciál populace (rmax) je

A/ regulace počtu jedinců působením vnitrodruhové konkurence

B/ přirozené kolísání hustoty populace

C/ maximální reprodukční schopnost neomezená podmínkami prostředí

D/ maximální reprodukční schopnost za nepříznivých podmínek

38. Příkladem negativních vztahů mezi populacemi 2 druhů není

A/ kompetice

B/ parazitismus

C/ komenzalismus

D/ amenzalismus

39. V tekoucí vodě bývá v létě největší koncentrace kyslíku:

A/ ráno

B/ kolem poledne

C/ večer

D/ kolem půlnoci

40. Pstruhové pásmo potoků a říček odpovídá přibližně:

A/ krenalu

B/ rhitralu

C/ potamalu

D/ hyporealu

41. Organismy, které se nalézají v tzv. reopelagiálu našich potoků a řek označujeme jako:

A/ plankton

B/ drift

C/ bentos

D/ hyporeos

42. Ke kterému stupni limnosaprobity náležejí parmová a cejnová pásma našich řek?

A/ xenosaprobita

B/ oliosaprobita

C/ α-mezosaprobita

D/ β-mezosaprobita

43. Typickými zástupci makrozoobentosu oligosaprobních (neznečištěných) úseků našich potoků a říček jsou: (2 správné odpovědi)

A/ larvy jepic, pošvatek a chrostíků

B/ larvy motýlic, šídel a potápníků

C/ larvy pakomárů, pakomárců a muchniček

D/ ploštěnky, blešivci a larvy pošvatek

E/ pijavky, berušky a larvy jepic

44. Ve kterém ročním období zaznamenávám v potoce pod kameny nejmenší abundanci a biomasu v makrozoobentosu?

A/ na jaře

B/ v létě

C/ na podzim

D/ v zimě

45. Která půdní voda je využitelná pro vyšší cévnaté rostliny?