Laboratorní cvičení č. 7

Laboratorní cvičení č. 7

Úloha č. 1: Extrakce lipofilních barviv a stanovení jejich vlastností

Teoretický úvod

Lipofilní barviva se ve větším počtu vyskytují v listech zelených rostlin. Tato barviva jsou rozpustné v tucích. Rozhodující význam pro fotosyntézu mají chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy.

Známkou fotochemické aktivity je fluorescence, která je charakteristickou vlastností roztoků obsahující chlorofyl a. Principem fluorescence je absorpce energie dopadajícího záření molekulami chlorofylu a a následná emise části této energie zpět do okolí rostliny v podobě záření o vyšší vlnové délce, která je stále ve viditelné oblasti spektra.

Lipofilní barviva se dají z listů extrahovat pomocí nepolárních rozpouštědel (acetonem, etanolem). K separaci jednotlivých složek extraktu se používá papírová chromatografie. Principem chromatografie je mnohonásobné opakované rozdělování látek mezi nepohyblivou (stacionární) a pohyblivou (mobilní) fází. Jako stacionární fázi můžeme použít filtrační papír, jako mobilní fázi pak organické rozpouštědlo. Při rozdělování látek mezi fázemi se jednotlivé složky rozdělují podle schopnosti adsorpce na adsorpční vrstvu.

Po dokončení chromatografie vzniká chromatogram, který je výsledkem chromatografie a na něm rozlišujeme jednotlivá barviva podle charakteristického zbarvení. Modrozelený je chlorofyl b, zelený chlorofyl a, žluté xantofyly a oranžové karoteny.

Materiál a pomůcky

Listy tisu červeného (Taxus baccata), 96 % etanol, benzín, křemičitý písek, třecí miska s tloučkem, nůžky, filtrační papír, nálevka, Erlenmeyerova baňka, zkumavka, kádinka, lampa meotaru, odměrný válec.

Postup

Nejprve připravíme etanolový roztok rostlinných barviv. Připravené listy rozstříháme a rozetřeme ve třecí misce s trochou etanolu. Vzniklý extrakt přefiltrujeme.

Část získaného extraktu přelijeme do zkumavky a zjistíme jeho barvu. Pak extrakt prosvětlíme lampou meotaru a pozorujeme jeho zbarvení. Zaznamenáme, jakou barvu má extrakt v procházejícím a odraženém světle.

Zbylý extrakt přelijeme do malé kádinky. Úzký pruh filtračního papíru ponoříme jedním koncem do extraktu a nasajeme roztok do výšky 1 až 2 cm. Necháme na vzduchu oschnout, postup několikrát zopakujeme. Do širšího odměrného válce nalijeme asi 5 ml benzínu. Filtrační papír se zaschlým barevným proužkem vložíme (proužkem napřed) do benzínu a upevníme tak, aby se nedotýkal stěny válce. Jakmile se čelo mobilní fáze přiblíží hornímu okraji filtračního papíru, vyjmeme proužek z válce a necháme uschnout. Tužkou obtáhneme obrysy jednotlivých skvrn a zaznamenáme jejich barvu.

Výsledky

Přefiltrovaný extrakt z listů přelitý do zkumavky měl zelenou barvu. Pak jsme extrakt prosvětlili pod lampou meotaru, v procházejícím světle měl také zelenou barvu a v odraženém světle měl červenou barvu.