otázky

tkání. Některé buňky vykazují vyšší stupeň dráždivosti a spolu s převodní sítí endokardu se podílejí na 
automatickém fungování srdce (udržují rytmickou činnost jeho jednotlivých oddílů). U některých savců může být 
myokard zpevněn i tkáněmi chrupavčitými, ba i kostními.  
-      

epikard (vnější vrstva) je tvořen mezotelem a pojivem s cévami a nervy. Pronikají tudy do myokardu i věnčité 

(koronární) cévy, které zásobují srdce živinami. Pojivovou vrstvou prostupuje tuková tkáň.  
-      

perikard (osrdečník) je vakovitý obal, ve kterém je celé srdce volně uloženo.

 
257. Krevní oběh kopinatce  
U kopinatců (branchiostoma) již nacházíme základní schéma uzavřené cévní soustavy strunatců, jehož centrem 
je žilný splav (sinus venosus). Je to dutina na břišní straně pod jícnem, kam přitéká odkysličená krev jednak 
odzadu z 

jater jaterní žilou (vena hepatica) jednak ze stran Cuvierovými žilami (ductus Cuvieri). Odtud je 

odkysličená krev nasávána silnostěnnou svalnatou tepnou – břišní aortou (aorta ventralis) pod žaberní koš.  
Z 

břišní aorty vybíhá po obou stranách mnoho odboček – žaberních tepen (arteriale branchiales), pronikajících do 

přepážek mezi žaberními štěrbinami, kde se větví v kapiláry. Z nich se krev po okysličení sbírá do výstupních 
žaberních tepen (arteriae epibranchiales), napojených na každé straně těla do jednoho z kořenů aorty (radix 
aort

ae dorsalis). Pravý a levý kořen aorty se za hltanem spojuje v jedinou silnou hřbetní aortu (aorta dorsalis), 

kdežto vpředu přecházejí každý samostatně v krkavice (arteria carotis). Ty se větví v krevní síť, zásobující krví 
hlavový oddíl těla. Hřbetní aorta vysílá odbočky do všech tělních orgánů za hlavou.  
Odkysličená krev se z těla sbírá jednak postranními žilami kardinálními, a to z předního konce předními (vena 
cardinalis anterior dextra et sinistra) a ze zadního zadními (vena cardinalis posterior dextra et sinistra). 
Z