otázky

optickou funkci 

– vytváří převrácený obraz předmětů odrážejících světlo do oka. Obraz je zachycen zrakovými 

buňkami a přenášen dostředivými nervovými vlákny do ústředí, kde je zpracován. 
b) Sklivec 

– tvořený buď ze silně světlolomných buněk nebo rosolovitých sekretů tzv. buněk sklivcových. 

Soustřeďuje světelné paprsky na smyslové buňky. 
c) Rohovka 

– pevná, průhledná hmota – ochrana vnitřních částí oka a koncentruje světlo na čočku. 

d) U vyvinutějších zrakových aparátů = řada podpůrných tkání = pojiva, svaloviny, nervová tkáň, cévy atp. ... 
1) 

Dermaoptická pokožka (někteří červi) – jednotlivé smyslové buňky jsou roztroušeny v okrscích pokožky – 

cytoplazma obsahuje (může) světlolomná tělíska kulovitého nebo vejčitého tvaru: faozómy – nitrobuněčné čočky 

Zoologie 
 

(jako u některých prvoků). Jindy jsou světločivné buňky svými čiv. výběžky vsunuty do jamek na povrchu buněk 
pigmentových – míšní oči kopinatce. 
2) 

Oči (oculi) – zrakové buňky tvoří epitel – sítnici, světločivnou tkáň. 

- 

kontrastní vidění – jen samotná sítnice, často v podobě jamky na povrchu těla – světlo, stín, šero, tma, 

- 

kontrastní vidění + pigmentové buňky podloží = směrové vidění, sítnice+ pigmentové buňky + dioprický aparát = 

vidění obrazové. 
Oči skvrnové – spodek klobouku medúz, 
miskovité – kroužkovci, hmyz, plži  
pohárkovité – hlavonožci, obratlovci (opt. aparát kryt rohovkou)  
složené oči členovců – z mnoha kuželovitých oček – facet. 
 
268. Orgány pro stato-akustické typy a stavba  
1) 

Statoakustické orgány (polohové a sluchové) informují o poloze těla, umožňují držet rovnováhu. Využívají: