otázky

U hmyzu lze rozlišit nejméně čtyři typy buněk produkujících hormony. (URL 37)Endokrinní žlázy 

Neurohemální orgány 
Neurosekreční mozkové buňky 
Vnitřní orgány 
Endokrinní soustava obratlovců   
   

štítná žláza 

kůra nadledvinek 

pohlavní žlázy 

Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní  

brzlík 

příštítná tělíska 

dřeň nadledvinek 

   placenta

 
277. Rozmnožování živočichů, typy a charakteristika u hlavních živočišných kmenů.  
Probíhá buď nepohlavním (asexuálníám) nebo pohlavním (sexuálním) způsobem. V současné době žijí na Zemi 
nejméně 3 miliony živočišných druhů a z nich jenom asi jeden tisíc používá výhradně nepohlavní rozmnožování a 
zhruba 15 ti

síc střídá pohlavní a nepohlavní způsob.

 
278. Rozmnožování nepohlavní – dělení pučení, rozpad – charakteristika  
Je v 

podstatě založeno na schopnosti regenerace. Při tomto způsobu rozmnožování vzniká nový jedinec ze 

somatických buněk jedince mateřského (tedy z buněk, které vznikly mitotickým dělením, viz níže). Z hlediska 
dědičnosti je nejdůležitější, že všichni potomci jsou geneticky stejní jako jejich rodičovský organismus. Proto 
nevýhodou tohoto typu rozmnožování je, že nevede k dědičné různorodosti mezi potomky (např. jestliže jeden 
jedinec uhyne následkem nějakého onemocnění, pak většinou hynou i ti ostatní). (Knoz 1979) K nepohlavnímu 
rozmnožování dochází dělením, pučením, odškrcováním nebo rozpadem. Vyskytuje se jako jediný způsob u 
mnoha jednobuněčných a primitivních mnohobuněčných organismů. U vyšších organismů je nahrazeno 
rozmnožováním pohlavním, přesto však se u řady živočišných druhů střídá pohlavní a nepohlavní rozmnožování. 
Za nepříznivých podmínek je nepohlavní rozmnožování doplněno vytvářením cyst, což v tomto případě zajišťuje 
přežití druhu. Vznik geneticky totožného potomstva je nevýhodou v dlouhodobě se měnících životních 
podmínkách (omezená schopnost adaptace).