otázky

– rozptýlené v dutině ústní, ale i kolem úst a na vousech (kapr, parma). 

Obojživelníci – jen v ústní dutině – chuťové buňky. 
Plazi 

– soustřeďují se na jazyku, patře dutiny ústní a podél vnitřku dolní čelisti. 

Ptáci – až na kořeni jazyka (kryt rohovinou) a v hltanové sliznici. 
Savci 

– na jazyku a na čípku. 

Chuťové buňky – sekundární buňky smyslové, válcovité s krátkým smyslovým výběžkem čnějícím do jamky v 
krycím epitelu. Spolu s podpůrnými buňkami tvoří často tzv. chuťové pohárky. U savců chuťové pohárky na 
různých typech bradavek jazyka: 

1) 

bradavky houbovité – (papilla fungiformis) – drobné, nízké po stranách 

jazyka a na jeho špičce, 

2) 

bradavky hrazené  – (papila circumvallata) – v rýze na hřbetní straně 

jazyka při kořeni, 

3) 

bradavky lístkovité  – (papila foliata) – řada lístkovitých řas po stranách 

kořene jazyka, 

4) 

bradavky nitkovité  – (papila filiformis) – hřbet a postranní plochy jazyka. 

Ústroje čichové (Organa olfactoria) (URL 82) 
Bezobratlí – kožní jamky se smyslovým epitelem (ropalia medúz, okraj plášťové dutiny měkkýšů.  
Členovci – smyslové brvy na tykadlech. 
Smysl vlhkostní: Oligochaeta (maloštětinatci), v půdě žijící korýši suchozemští, hmyz: termiti, včely, obratlovci: 
mloci. 
Čichové ústroje obratlovců: v horních cestách dýchacích v nosním oddíle. 
Mihule, paryby, ryby 

– na dně čichových jamek na předním okraji hlavy. U mihulí jediná jamka, jinak dvě. 

Z párových jamek – vznik vnějších nozder obratlovců (sliznatky – zvláštní uspořádání). 
Čichové buňky – primární buňky smyslové, které pokrývají s výstelkovým epitelem stěny nosních dutin nebo 
skořepy nosních dutin (spirálovité vychlípeniny stěn (conchae). Dobře vyvinutý čich: plazi, savci, málo ptáci. 
Makrosmatické druhy – velmi dobře vyvinutý čich (hlodavci, kopytnící, želvy).