otázky

mízní soustavě patří také lymfatická ústředí. Patří k nim místní uzliny, brzlík, mandle, slezina a některé další 

okrsky retikulárních pojiv. 
 
264. Svítivé orgány  
Vyskytují se např. u hlubinných hlavonožců nebo u některých druhů hmyzu. Tvoří je žláznaté buňky, produkující 
zvláštní tukovitou látku luciferin a enzym luciferázu. Je-li svítivý orgán (angl. photophore) zásobován kyslíkem, 
zpros

tředkovává luciferáza oxidaci luciferinu na oxiluciferin za vzniku chladného světla modravé, zelenavé, žluté 

nebo červené barvy. Tento jev se nazývá bioluminiscence. Někdy bývají fotofory vyvinuty jako oči. Např. u 
hlubinných hlavonožců je žláznatá tkáň obklopena uvnitř těla odrazovou plochou pigmentových buněk a lesklých 
krystalů. Zevně je nad ní pod průhledným krytem sběrná čočka, která vzniklé světlo soustřeďuje do paprsku (URL 
34). 
U hmyzu (např. u světlušky) je v čočku přeměněna část kutikuly nad světélkujícím orgánem. Vlastní orgán je 
prostoupen četnými tracheolami, které jej zásobují kyslíkem, a větvemi nervů, které řídí jeho činnost. Rozzáření 

Zoologie 
 

nebo zhasnutí tohoto orgánu závisí na různých vnějších podnětech. Zvláštním typem bioluminiscence jsou svítivé 
sekrety, které vylučují některé druhy žížal (z našich  např. Eisenia lucens-Žížala podhorská) a hlavonožců. 
Bioluminiscence se ojediněle vyskytuje u zástupců různých skupin (prvoků, žahavců, červů, korýšů, hmyzu, 
hlavonožců, pláštěnců a některých hlubinných ryb). Pomocí ní živočichové osvětlují své okolí, lákají kořist nebo 
matou či zastrašují nepřátele. 
Bioluminiscenci rozlišujeme 

-        

primární: živočich vytváří světlo ve vlastních tkáních

-