Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ekonomická a sociální rada:
ECOSOC má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním.
Poručenská rada:
má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA.
Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.
Mezinárodní soudní dvůr:
se sídlem v Haagu.
Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti.
Soudci jsou voleni na 9 - leté období.
Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní.
Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost. Předsedkyní Mezinárodního soudního dvora byla zvolena soudkyně Rosalyn Higgins (Velká Británie) a místopředsedou soudce Awn Shawkat Al-Khasawneh (Jordánsko).
Cíle OSN do roku 2015:
snížit chudobu a sociální vyloučení
dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
snížit dětskou úmrtnost
zlepšit zdraví matek
boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
zajistit environmentální udržitelnost
vybudovat globální partnerství pro rozvoj
udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
Rada Evropy.
Datum vzniku: 1949
Počet členů: 46
Sídlo: Štrasburk
Jazyk: angličtina a francouzština.
Zakládající členové: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Řecko, Spojené království, Švédsko, Turecko
Členové (rok přijetí): Island (1950), Německo (1951), Rakousko (1956), Kypr (1961), Švýcarsko (1963), Malta (1965), Portugalsko (1976), Španělsko (1977), Lichtenštejnsko (1978), San Marino (1988), Finsko (1989), Maďarsko (1990), Polsko (1991), Bulharsko (1992), Česká republika (1993), Estonsko (1993), Litva (1993), Rumunsko (1993), Slovensko (1993), Slovinsko (1993), Andorra (1994), Albánie (1995), Irsko (1995), Lotyšsko (1995), Makedonie (1995), Moldavsko (1995), Ukrajina (1995), Chorvatsko (1996), Rusko (1996), Gruzie (1999), Arménie (2001), Ázerbajdžán (2001), Bosna a Hercegovina (2002), Srbsko a Černá hora (2003), Monako (2004)
Rada Evropy (RE) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí.
Při vzniku roku 1949 (podepsáno v Londýně) měla 10 členských zemí. Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání.
Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva.
Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních.
Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.
Rada Evropy byla zřízena k:
ochraně lidských práv, parlamentní demokracie a zákonnosti;
rozvoji celoevropských dohod ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí;
podpoře informovanost o evropské identitě, jež je založena na společných hodnotách a zahrnuje rozdílné kultury.