Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Příčiny konfliktu:
Dlouhodobé spory o kontrolu vodní cesty při ústí řek Eufrat a Tigris do Perského zálivu Šatt al-Arab a snaha Saddáma Husajna ovládnout bohatá ropná pole a učinit z Iráku arabskou regionální velmoc.
Průběh války:
22. září 1980 využil Saddám Husajn nestability a zmatku kolem íránské revoluce a se svou armádou napadl íránskou provincii Chúzestán. Argumentoval tím, že tato provincie, bohatá na ropu byla vždy nedílnou součástí Iráku. I přesto, že byl menší Irák lépe vyzbrojen, nedokázal dále prolomit fanatický odpor kladený Chomejního vojáky. Poprvé od 1. světové války se svět stal svědkem hrozné skutečnosti zákopové války a používání chemických zbraní. V roce 1983 se karta začala pomalu obracet ve prospěch íránských šíitů, kteří se blížili k Basře.
Těch se však obával Washington, šíité totiž mohli ohrozit jeho strategické spojence v oblasti - Kuvajt, Saudskou Arábii a další. Proto USA zahájily aktivní spolupráci s režimem Saddáma Husajna. V roce 1982 vyškrtl Ronald Reagan Irák ze seznamu teroristických států, 26. listopadu 1983 vydaly Spojené státy direktivu č. 114, ve které se zavazují podniknout „cokoli bude nezbytné a legální“, aby zabránili porážce Iráku a 20. prosince 1983 se uskutečnila schůzka nynějšího ministra obrany USA Donalda Rumsfelda se Saddámem Husajnem. Bílý dům věděl i o pravidelném nasazování chemických zbraní proti postupujícímu nepříteli a tiše je toleroval, věděl také o tom, že Bagdád v roce 1987 vyhladil chemickými bombami vzpurné kurdské vesnice na severu země.
„Americko-irácké vztahy jsou důležité pro naše dlouhodobé politické a ekonomické zájmy,“ řekl v září 1988 náměstek ministerstva zahraničí USA Richard Murphy.
Válka se držela tak dlouho především díky Západu a Sovětskému svazu, kteří do obou zemí prodávaly zbraně. S vývozní licencí amerického ministerstva obchodu byly do Iráku exportovány také desítky biologických látek (včetně několika kmenů antraxu), které Iráku dovolily zahájit vlastní program vývoje biologických zbraní.
V roce 1987 vyhlásila RB OSN usnesení č. 598, kterým vyzývá znepřátelené země k uzavření příměří. Obě země v tu dobu již velmi vyčerpané a vleklá hospodářská krize na obou stranách fronty donutila oba protivníky 20. srpna 1988 k jeho podepsání. V něm se rovněž zavázali vrátit do svých původních hranic. Tato válka si vyžádala na 1 milión obětí. V roce 1990 začalo stahování iráckých vojsk z Íránu a výměna válečných zajatců (výměna probíhá až do roku 2002). Obě země obnovily politické vztahy.
Během války klesla těžba ropy z předválečného stavu 3 mil. barelů na pouhých 1 mil. barelů ropy denně. Irák si z tohoto vleklého konfliktu odnesl de facto jen vysoký válečný dluh (přes 1 miliardu USD měsíčně).