Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Na území bývalé Jugoslávie se v současné době nacházejí tyto státy:
Slovinsko - 8. října 1991 Chorvatsko - 8. října 1991 Republika Makedonie - 17. listopadu 1991
Bosna a Hercegovina - 6. března 1992 Černá Hora - 3. června 2006 Srbsko - 5. června 2006
Kosovo 17. února 2008
Rok 1989 a rozpad Československa.
17. listopadu 1939 vyšli do ulic protestovat studenti českých vysokých škol na protest jejich zavření. Tato demonstrace byla silně potlačena německými vojsky, která pozatýkala české studenty a mnozí z nich tak skončily v koncentračních táborech, ze kterých už se nikdy nevrátily. O padesát let později se českoslovenští studenti rozhodli ve stejný den vyjít opět do ulic, aby si připomněly tento brutální zásah proti českému lidu a upozornily tak na panující poměry ve společnosti, kde má vládnoucí úlohu jediná strana. Demonstrace vrcholila a čím dál více se otevřeně stavěla proti režimu. Nakonec přichází příslušníci Veřejné bezpečnosti a demonstranty rozhánějí, některé pochopitelně zatýkají.
Následně se rozbíhají demonstrace po celém Československu. Veřejnost žádá důsledné prošetření události.
19. listopadu 1989 je v Praze ustanoveno Občanské fórum, které se stává koordinátorem protestních akcí. Hlavního slova se ujímá Václav Havel, který se v závěru roku stává novým prezidentem. 20. listopadu 1989 vzniká v Bratislavě tzv. Veřejnost proti násilí, což je slovenská obdoba českého Občanského fóra. Stará se o koordinaci akcí na Slovensku. Obě uskupení dohromady však žádají demokratický přístup ke společnosti a zrušení článku 4 Ústavy O vedoucí úloze komunismu, což se stane 30. listopadu 1989. Ještě tři dny před tím (27. 11. 89) probíhají obrovské demonstrace na náměstích po celé zemi. Přichází dvou hodinová generální stávka, požadující konec vlády jedné strany, demokracii pro všechny a v neposlední řadě odstoupení soudruha Husáka.
7. prosince 1989 je pověřen Marián Čalfa sestavením nové vlády, která zajistí plynulý přechod k parlamentní demokracii.
27. února téhož roku je dojednána dohoda o stažení veškerých sovětských vojsk, jakožto i tzv. spřátelených vojsk z našeho území do poloviny roku 1991 (úspěšně).
V červnu roku 1990 přicházejí první demokratické volby. Ještě téhož roku se objevuje první konflikt, kdy Václav Havel přichází s návrhem nového uspořádání Československa a změnou státního znaku. Slováci s tím nebyly spokojeni, neboť jejich klasický státní znak (dvouramenný kříž na třech vrších) měl být umístěn na prsa českého lva, a to bylo pochopeno jako symbol podřízenosti. Slováci si také vynutili pomlčku v novém názvu republiky (Česko-Slovenská federativní republika). Češi stále používali spojení bez pomlčky.
Celý rok 1990 se tak vlekl spor mezi konkrétními kompetencemi jednotlivých vlád a federální vlády. 12. prosince 1990 byl přijat tzv. "Kompetenční zákon", který sice oslabil federální vládu, na druhou stranu ovšem zachoval její instituce. Problém tím tak nebyl vyřešen, ale jen odsunut.