Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Společenství nezávislých států (SNS):
8. prosince 1991 uzavřeli prezidenti Ruska (Boris Jelcin), Ukrajiny (Leonid Kravčuk) a Běloruska (Stanislav Šuškevič) v přírodní rezervaci poblíž Brestu dokument o ukončení existence SSSR. Místo něj bylo založeno Společenství nezávislých států (SNS) a dohodli se na společném postupu v otázkách politických, hospodářských a ekonomických
21. prosince 1991 se k nim připojili představitelé ostatních Sovětských socialistických republik (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán), kteří se setkali v Alma-Atě a podepsali deklaraci, ve které se dohodli na společné kontrole strategických zbraní, hospodářské spolupráci, respektování mezinárodních dohod bývalého SSSR, potvrzují oddanost principům Charty OSN, dodržování mezinárodních norem lidských práv a práv národů, zavazují se zaručit stejná práva a svobody bez ohledu na národnost a přispívat k ochraně a rozvoji kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti národnostních menšin. Dohoda o Společenství nezávislých států předpokládala také uzavření dohod v oblastech politiky, ekonomiky, kultury, vzdělávání, ochrany zdraví, vědy, obchodu a životního prostředí
Pobaltské republiky (Litva, Lotyšsko, Estonsko) se odmítli připojit, stejně jako Gruzie, která se ale ke SNS přidala v prosinci roku 1993 (dnes má tedy SNS celkem 12 členských států)
SSSR byl tedy oficiálně rozpuštěn z 25. na 26 prosince 1991, kdy byly všechny členské státy uznány deklarací za nezávislé
sídlem instituce se stala běloruská metropole Minsk a správu nad centrálními orgány převzala Ruská federace
v prosinci 1993 vyvrcholil boj mezi prezidentem a parlamentem, který se snažil co nejvíce omezit prezidentské pravomoci a zpomalit hospodářskou reformu
Jelcin nakonec nechal 21. září 1993 parlament rozpustit a převzal veškerou moc do svých rukou. Zároveň vypsal nové volby do parlamentu, což bylo chápáno Nejvyšším sovětem jako pokus o státní převrat
3. a 4. října 1993 reagoval parlament ozbrojeným povstáním, Jelcin vyhlásil v Moskvě výjimečný stav a jeho armáda zaútočila na Bílý dům za podpory tanků. Obránci nakonec složili zbraně a Jelcin vydal dekret, kterým převáděl veškeré pravomoci sovětů na regionální státní správu
12. prosince 1993 se konaly první svobodné parlamentní volby v Rusku, zároveň se uskutečnilo referendum o přijetí návrhu nové ústavy, která podstatně omezila práva parlamentu a rozšířila pravomoci prezidenta (chtěl zajistit stabilitu státu)
další parlamentní volby se konaly v roce 1995, kdy oproti minulým volbám opět zvítězila Komunistická strana Ruské federace
prezidentské volby v roce 1996 rozhodly ve druhém kole o zajištění prezidentského úřadu Jelcina do roku 2000, ve své předvolební kampani apeloval především na ukončení války v Čečensku a odsunutí jednotek z jejich území, čímž volby vyhrál