Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V polovině 70. let se začal rapidně zhoršovat Brežněvův zdravotní stav. Fakticky přestal být způsobilý pracovat, většina členů vedení však o jeho odchodu do důchodu nechtěla ani slyšet. Jeho umírněný styl práce jim vyhovoval, dostali volnost a důvěru. Brežněvova vnitrostranická doktrína byla založena na co nejmenších pohybech ve funkcích, stabilitě, která měla dát funkcionářům klid na práci.
Dne 7. listopadu 1982 se Brežněv naposledy zúčastnil vojenské přehlídky na tribuně mauzolea. Zemřel o 3 dny později, 10. listopadu 1982. Mezi starci v politbyru začala hra o nástupnictví a záchranu upadajícho systému. O dva dny později se konalo plenární zasedání ÚV KSSS, na kterém byl na návrh K. U. Černěnka zvolen jednomyslně novým generální tajemníkem Jurij Vladimirovič Andropov. Sovětský svaz nakonec přečkal Leonida Iljiče o pouhých devět let.
Válka v Afghanistánu 1979 – 1989:
Sovětské intervenci v Afghánistánu, jež začala 25. prosince 1979, předcházelo několik státních převratů.
Předehra k převratu:
V roce 1973 došlo v Afghánistánu ke svržení krále a nastolení republiky. Vlády se ujal prezident Daúd, který spolupracoval s komunisty. SSSR využil této revoluce a nabídl pomoc, aby si udržel a zvýšil svůj vliv. Nový režim se v zemi příliš velké popularitě netěšil. Daúd nebyl zastáncem demokracie a zavedl systém vlády jedné strany. Na konci dubna 1978 již Daúd cítil, že mu komunisté, se kterými spolupracoval, přerůstají přes hlavu a začal konat. Byl ale zahájen převrat, který byl úspěšný. Prezident Daúd byl spolu s dalšími členy vlády zavražděn. Po převratu převzal v zemi moc „Revoluční výbor ozbrojených sil“, v jehož čele stál Tarákí. Ten začal v Afghánistánu zavádět myšlenky socialismu do praxe, při tom znepřátelil celou zemi. Následoval další převrat. Válka začala 25. 12. 1979. Sovětská armáda obsadila strategické body na území Afghánistánu (letiště, hlavní silnice…). Druhá etapa války (1980 – 1985) zahrnovala boje sovětské a afghánské armády proti povstalcům. Třetí etapa (1985 – 86) zahrnovala pouze boj afghánské armády a sovětská armáda sloužila jako rezerva, kdyby se dostala afghánská armáda do svízelné situace. Čtvrtá etapa (1987 – 89) zahrnovala stahování sovětské armády do SSSR.
Povstalce (mudžáhidé) podporovalo USA (zbraně, peníze…). V únoru 1989 nakonec sovětská vojska odešla, vzájemné boje stran a kmenů však neustaly. Nastalé situace využilo Pákistánem podporované islámské hnutí Taliban, které v letech 1994 – 96 ovládlo většinu země, kde nastolilo islámskou diktaturu.
Československo v letech 1960 - 1968.
Ve 2. pol. 50. let kritika tehdejšího režimu vyvolaná nástupem Nikity Chrušťova v Sovětském svazu po smrti Stalina (1953). U nás téhož roku umírá Gottwald.
1960 schválil parlament novou ústavu proklamující dokončení výstavby základu socialismu. Československá republika se přeměňuje na Československou socialistickou republiku. Počátkem 60. let 20. století nastává uvolnění režimu, diskuse o revizi marxistické ideologie, uvolnění tisku, seznámení s moderními proudy v zahraniční literatuře i hudbě, cestování, konzumní způsob života. Je udělena amnestie – rehabilitace odsouzených za kritiku marxismu.