Mezinarodni-vztahy

Letecký most v průběhu blokády znamenal velký morální odkaz v závazku západních velmocí (USA, VB, Francie) za nově vzniklou Spolkovou republiku Německo a přidružený Západní Berlín. Sovětskému svazu bylo nyní jasné, že pokud by se rozhodl změnit německé status quo silou, rozpoutal by otevřený válečný konflikt.

Proti rozdělení Německa se ostře vymezily státy Východního bloku. V sovětské berlínské okupační zóně se sešel 6. prosince 1947 I. Německý lidový kongres, který skrze 2 000 delegátů tlumočil třem západním mocnostem kategorický nesouhlas s dělením celé země. V březnu 1948 zasedal II. Německý lidový kongres, který inicioval výzvu k lidovému referendu o jednotě Německa. Na kongresu byla zvolena Německá lidová rada jakožto vůdčí orgán hnutí, která dostala za úkol sepsat ústavu Německé demokratické republiky. Od září 1948 byly také zahájeny práce na vzniku západoněmecké ústavy v Bonnu. V den zrušení blokády (12. května 1949) došlo k vyslovení souhlasu tří vojenských velitelů okupačních zón a německé parlamentní rady s novou západoněmeckou ústavou. Ta vstoupila v platnost 23. května 1949 a brzy na to byl uzákoněn i nový okupační statut.

První berlínská krize ve svých důsledcích vedla ke zvýšenému zbrojení na obou stranách sporu a přispěla k ideologizaci konfliktu Východ-Západ.

1. Karibská krize.

V roce 1959 byl na Kubě svržen prezident Fulgencio Batista a dobyta Havana. K moci se dostává revoluční vláda v čele s vůdcem národně osvobozeneckého boje Fidelem Castrem - represivní komunistický režim s orientací na Sovětský svaz a další socialistické státy. Po neúspěšných hospodářských reformách se závislost na SSSR ještě zvětšila. V dubnu roku 1961 byl poražen pokus o invazi protikomunistických povstalců – na Zátoce Sviní se vylodily jednotky kubánských emigrantů, vyzbrojené a podporované USA, zde se dostaly do střetu s Castrovou armádou a milicí. SSSR slíbil Castorovi podporu. Umístili na Kubě své raketové zbraně = začátek karibské krize (říjen-listopad 1962). Hrozila přímá sovětsko-americká konfrontace a svět se ocitl na pokraji atomové války. Následovala jednání mezi Kennedym a Chruščovem. SSSR se zavázalo odvést rakety za příslib USA, že nepodnikne žádnou invazi na Kubě. Byla zrušena námořní blokáda ostrova. S rozpadem socialistického bloku skončila i hospodářská podpora Kuby, což vedlo ke krizi. Kuba je místem, kde stále zůstává komunistický režim.

Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize. Hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě. V reakci na to vyhlásily USA blokádu Kuby, která měla zabránit dopravení dalších raket na toto území. To se podařilo, neboť sovětská plavidla se na hranici kontrolované zóny skutečně zastavila. Po dalších jednáních byly odstraněny i již instalované rakety, USA se zavázaly, že nenapadnou Kubu a že stáhnou svoje rakety středního doletu z Turecka.